Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

Taking the

Alfred Jacob Miller, 1837

Jméno Ročník Datum
Alfred Jacob Miller, Taking the (1837), Amon Carter Museum of American Art. Právo veřejné domény Podívejte se na toto plátno v pohyblivém světle: kresbu, skutečnou barvu pod lakem i čistý pigment

Zásadní informace

Autor
Alfred Jacob Miller topimpressionists.com/cs/artists/alfred-jacob-miller_cs/
Datum vzniku díla
1810 – 1874
Malováno
1837
Medium
Watercolor
Původní rozměry
27 x 20 cm
Pohyb
Contemporary Realism Living artists painting the real world with traditional skill, often from photographs as well as from life.
Období
19th Century
Místo konání
Amon Carter Museum of American Art topimpressionists.com/cs/museums/amon-carter-museum-of-american-art-fort-worth_cs/
Artistic style
Detailed observation & Narrative
Influences
Thomas Sully
Notable elements or techniques
Realistic depiction of horses and people
Subject or theme
Fur Trade Era Landscape

Autorská práva Toto dílo je volno v rámci veřejného vlastnictví. Alfred Jacob Miller zemřel(a) v roce 1874; autorská práva trvají 70 let po smrti umělce, takže vypršela v roce 1944.

Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 26. září 2026

Taking the — Alfred Jacob Miller Část 1 · Informace o díle

V kontextu

Taking the — Alfred Jacob Miller

Rozměry

Původní rozměry jsou 27 × 20 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1810
  2. 1820
  3. 1830
  4. 1840
  5. 1850
  6. 1860
  7. 1870

Horní řada: roky. Dolní řada: věk umělce na začátku a na konci každého období — 0 při narození, 64 při smrti.

Vymalováno v době, kdy bylo umělci 27 let. Umělec dožil se 64 let. 1 z celkových 36 děl tohoto umělce v našem katalogu je datováno dříve.

Shaded: životopis Alfred Jacob Miller (1810–1874) ▲ toto dílo, 1837 každý obraz s datem vzniku, dekáda po dekádě

První díla: až do 1837 Hlavní období tvůrčí činnosti: 1837–1860 Pozdní díla: od 1860

Tyto tři pásma rozdělují díla v tomto katalogu, která mají uvedené datum, na první čtvrtinu, prostřední polovinu a poslední čtvrtinu. Nejedná se o kompletní tvorbu daného umělce: úzká pásma mohou představovat spíše mezery v záznamech než období nečinnosti. Ty samé roky, v nichž se odehrává život umělce

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: topimpressionists.com/cs/art/similar/alfred-jacob-miller-taking-the-D3YLSF-en/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Putty #c5bfbb

    Uložená paleta

    • #C5BFBB
    • #504842
    • #7A6F67
    • #9F958E

    Tyto barvy v rámci celé umělecké palety Najděte další obrazy podle barvy

    Paleta
    Neutrals Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Putty
    Sytost
    Monochromatic Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Gentle Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Strong Color Unity Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Brilliant Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Muted Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    Kde na světě se na tento obraz dívají lidé?

    • pod 1%
    • 1–3%
    • 3–8%
    • 8–20%
    • 20% a více
    Tento obraz sám o sobě nemá pro zmapování dostatek zaznamenaných návštěvníků, proto tato deska obsahuje všechna díla autora Alfred Jacob Miller za posledních dvanáct měsíců — celkem 7 zemí. Odkud tyto údaje pocházejí

    Deset předních zemí

    1. 1 Čína 66,7%
    2. 2 Singapur 15,6%
    3. 3 Spojené státy americké 6,7%
    4. 4 Hongkong 4,4%
    5. 5 Francie 2,2%
    6. 6 Indie 2,2%
    7. 7 Japonsko 2,2%

    Najděte na mapě tři nejtmavší země. Nachází se muzeum, které toto malířské dílo uchovává, v některé z nich? Napište jeden důvod, proč by se na něj mohli dívat lidé z dalekých krajin.

    20 nejvíce prohlížených děl umělce Alfred Jacob Miller

    1. 1 Shoshone Indian and his Pet Horse, 1860 8,5%
    2. 2 Taking the, 1837 tento obraz 6,4%
    3. 3 Indians in Pursuit 6,4%
    4. 4 War Path 6,4%
    5. 5 Visit to an Indian Camp on the Border of a Lake 6,4%
    6. 6 Approaching Buffalo Under the Disguise of a Wolf, 1837 4,3%
    7. 7 Receiving a Draught of Water from an Indian Girl, 1837 4,3%
    8. 8 Two Indians Killing a Buffalo 4,3%
    9. 9 Indian Boys (also known as Children of the Snake Tribe) 4,3%
    10. 10 Indian Scout on Horse Back 4,3%
    11. 11 Greeting the Trappers, 1837 4,3%
    12. 12 Rocky Mountain Scene, Wind River Mountains, 1853 4,3%
    13. 13 Reconciliation Between Delaware and Snake Indians, 1837 2,1%
    14. 14 Women Reclining with Leashed Dog (from Laurence Sterne, A Sentimental Journey, 1768), 1800 2,1%
    15. 15 The Trapper's Bride, 1837 2,1%
    16. 16 Indian Girl Swinging, 1837 2,1%
    17. 17 Last of the Buffalo, 1888 2,1%
    18. 18 Mirage on the Prairie, 1840 2,1%
    19. 19 Pawnee Indian Camp 2,1%
    20. 20 Snake Female Reposing 2,1%

    Tyto práce společně tvoří 81,0% veškeré pozornosti, kterou obrazy tohoto umělce obdržely za posledních dvanáct měsíců. Katalog obsahuje 92 děl tohoto umělce, z nichž 29 byla prohlédnuta alespoň jednou. Tento obraz se v tomto žebříčku nachází na 2 místě, přičemž si připravuje 6,4% této pozornosti. Stále stejné, měsíc po měsíci

    Sloupce měří pozornost, nikoliv kvalitu. Vyberte dílo na vrcholu a toto: uveďte jednu věc, která by mohla způsobit, že si obraz získá slávu mimo to, jak je vymalovaný.

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 26. září 2026

    Taking the — Alfred Jacob Miller Část 2 · V kontextu

    O tomto uměleckém díle

    Taking the — Alfred Jacob Miller

    Taking the Hump Rib

    Alfred Jacob Miller’s “Taking the Hump Rib” stands as an arresting testament to the Romantic spirit of American art—specifically, its fascination with the untamed frontier and the portrayal of indigenous cultures amidst the grandeur of the Rocky Mountains. Completed in 1837, this watercolor painting captures a pivotal moment during William Drummond Stewart's expedition into the West, documenting not merely scenery but also the complex interactions between European observers and Native American communities.

    The artwork’s composition immediately draws the eye to a central scene: a group of men—likely fur traders—engaged in assisting a horseman struggling to ascend a steep incline, aptly named “Hump Rib.” Miller skillfully employs watercolor techniques—characterized by delicate washes and subtle gradations of color—to convey both the ruggedness of the landscape and the palpable tension within the tableau. The muted palette—dominated by browns, greens, and blues—reflects the prevailing atmospheric conditions of the region during that time, lending an air of authenticity to the depiction.

    Beyond its technical prowess, “Taking the Hump Rib” resonates with deeper symbolic significance. It embodies the Romantic ideal of confronting nature’s challenges head-on, mirroring Stewart's ambition to explore and document the wilderness while simultaneously acknowledging the vulnerability of human endeavor against its formidable forces. The horseman represents not only physical exertion but also the pursuit of progress—a theme central to the burgeoning American Westward expansion. Simultaneously, Miller subtly portrays the collaborative spirit between Europeans and Native Americans, highlighting the necessity of mutual respect and understanding in navigating unfamiliar territories.

    The painting’s emotional impact is undeniable. It evokes a sense of immediacy and drama, transporting viewers back to 1837 and immersing them in the sights and sounds of the expedition. Miller's meticulous observation—evident in the detailed rendering of clothing, equipment, and facial expressions—transforms the scene into more than just a visual record; it becomes a window into the human experience within the context of an era defined by exploration, discovery, and cultural exchange.

    Artist: Alfred Jacob Miller

    Year Created: 1837

    Medium: Watercolor

    Dimensions: 27 x 20 cm

    Location: Private Collection

    Historical Context: The Fur Trade Era and Stewart’s Expedition

    The painting emerged during the height of the fur trade era—a period marked by intense competition between European nations for control over lucrative trading routes in North America. William Drummond Stewart's expedition aimed to establish a foothold for the American Fur Company (AFC) among Native American tribes, primarily the Crow and Pawnee. Miller’s artwork serves as invaluable documentation of this undertaking, capturing not only the physical landscape but also the social dynamics inherent in intercultural encounters. The AFC sought to forge alliances with indigenous peoples while simultaneously exploiting their resources—a complex relationship that fueled both economic prosperity and cultural disruption.

    Technique: Watercolor Rendering and Observational Detail

    Miller’s masterful watercolor technique—characterized by layering translucent washes of pigment—allowed him to achieve remarkable luminosity and tonal subtlety. He meticulously studied the effects of light on the terrain, skillfully capturing the rugged contours of the mountains and the diffuse glow of twilight. Furthermore, Miller's keen eye for detail extended beyond mere topographical representation; he painstakingly rendered clothing, equipment, and facial expressions, conveying a profound understanding of human behavior within the context of an unfamiliar environment.

    Symbolism: Confrontation with Nature and Collaboration Between Cultures

    “Taking the Hump Rib” embodies several symbolic motifs that encapsulate the Romantic worldview prevalent during Miller’s time. The arduous climb represents humanity's struggle against nature—a recurring theme in Romantic art—while simultaneously symbolizing ambition and aspiration. Simultaneously, the collaborative effort between Stewart and his men underscores the importance of mutual respect and understanding in navigating intercultural relations—a sentiment particularly pertinent to the historical context of the fur trade era.

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 26. září 2026

    Taking the — Alfred Jacob Miller Část 3 · O tomto díle

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Alfred Jacob Miller

    Narozen(a) v Baltimore, Spojené státy americké

    Alfred Jacob Miller – Pionier Amerikanistického Západu

    Alfred Jacob Miller (1810 – 1874) byl významným americkým umělcem, který si získal nezapomenutelnou pozici v dějinách amerického výtvarného umění. Nebyl jen malíř krajiny nebo portrétů; byl vizuálním kronikářem mizícího světa – doby obchodování kožešinami Rocky Mountains a života původních Američanů, kteří tyto oblasti obývali. Jeho cesta k uznání jako umělec byla nekonvenční – nezaložená na formální akademické výuce, ale na vrozené schopnosti vybudované již v mladém věku prostřednictvím prvního kontaktu s umělci jako Thomas Sully. Zatímco studoval John D. Craigovu Akademii v Baltimoru, jeho vzdělání nemělo vyhrazené umělecké kurikulum, což však možná podpořilo jedinečný styl, který později odlišil jeho díla od ostatních. Kritickým obdobím bylo cestování do Paříže roku 1832, kde se ponořil do intenzivního výcviku kreslení na École des Beaux-Arts a absorboval estetické tradice evropského umění. Tento základní zážitek prohloubil jeho pozorovatelské schopnosti a poskytl mu technickou bázi, na níž budoval svůj specificky americký pohled.

    Přelomová Expedice

    Millerova kariéra nabyla mimořádného významu v roce 1837, kdy osud – nebo možná umělecké předurčení – zasáhl ve formě švýcarského aristokrata sira William Drummonda Stewarta, který měl vášnivý zájem o divoký Západ. Stewart požádal Millerův pomoc při lovišti do srdce Rocky Mountains a pověřil ho dokumentováním krajiny i kultur, které byly během expedice napojeny. Nebyla to jen práce; byla to ponoření se do světa, který většina Američanů, natož umělců, si dosud nezahrál. Po dobu několika měsíců Miller pečlivě kreslil scény života původních Američanů – Siouxů, Crowů, Šošonů a dalších – zachycujících jejich zvyky, oblečení, rituály a interakce s obchodníky kožešinami a obchodníky. Zaznamenával majestátnou krásu terénu, dramata honů a klidné okamžiky každodenního života na hranicích. Tyto kresby nebyly romantizovanými obrazy oslavující Západ; byly upřímnými pozorováními nabitými citlivostí, která odlišovala Millerovo dílo od mnohých jeho současníků. Jeho práce jsou důkazem toho, že umělec dokáže vyprávět příběh pomocí obrazu.

    Styl a Umělecké Závistí

    Millerův umělecký styl je charakterizován působivým kombinací realismu a romantismu. Dokázal vykreslit detaily s přesností – složitou výšivku původních Američanů, strukturu kožešin a jemné nuance světla na krajině. Přesto jeho obrazy nejsou jen fotografické reprezentace; mají dramatickou atmosféru, která vyvolává ducha dobrodružství a velikonoční krásu Západu. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebyl odvážný přidat prvky romantismu do svých výtvarných projektů. Nebyl odvážný přidat prvky romantismu do svých výtvarných projektů. Nebyl odvážný přidat prvky romantismu do svých výtvarných projektů. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál se vlivu estetických tradic evropského umění. Nebál

    Muzeum

    Amon Carter Museum of American Art

    Vystaveno v Fort Worth, Spojené státy americké

    Dědictvo vize a krajiny

    V srdci pulzující kulturní čtvrti města Fort Worth stojí

    Amon Carter Museum of American Art

    jako hluboké svědectví o neochvějném duchu amerického Západu a transformativní síle tvůrčího pohledu. Tato instituce se zrodila z hluboké osobní vášně pro drsnou krásu a historické příběhy hranic, když začínala jako věnované úložiště děl oslavujících dědictví Texasu. Díky desetiletím promyšlené kurátorské péče rozkvétá nyní jako národně uznávaný pilíř americké kreativity, nabízející útočiště, kde se prach prérií snoubí s vyváženou elegancí moderního uměleckého vyjádření. Muzeum nemění pouze způsob, jakým prezentuje umění; ono uchovává samotnou duši evoluce celé národa.

    V samotném srdci identity muzea leží jeho zakladatelská sbírka, dechberoucí soubor mistrovských děl, která definují vizuální lexikon americké hranice. Díla umělců jako jsou

    Frederic Remington

    a

    Charles M. Rex Russell

    tvoří tep této sbírky; přes 400 rozmanitých kusů – od detailních kreseb a evokativních akvarelů až po mohutné bronzové sochy – zachycuje dramatické napětí mezi osadníky a původními obyvateli Ameriky. Nejde zde o pouhé historické záznamy, ale o komplexní, živoucí vyprávění, která zvídážce zvou být svědkem odvahy, slávy a hlubokého symbolismu éry formované pohybem a setkáváním kultur.

    Od příběhů hranic k modernistickým horizontům

    Jak se návštěvník prochází galeriemi, rozsah muzea odhaluje velkolepé rozšíření daleko za obzor Západu. Sbírka se plynule přelévá do širších proudů americké dějin umění a zahrnuje jemné světlo impresionismu, zakotvenou pravdu realismu i odvážnou, fragmentovanou energii modernismu a abstraktního expresionismu. Samozřejmě si zde kolecionáři i nadšenci nebudou moci nevlastnit přítomnost ikon jako jsou

    Georgia O’Keeffe

    ,

    Edward Hopper

    a

    Willem de Kooning

    , jejichž díla demonstrují, jak byla americká identita neustále přetvářena skrze stylistické inovace.

    Toto mistrovství v vyprávění je doplněno o ohromující fotografický archiv, kde přibližně 45 000 tisků výstavní kvality umožňuje objektivům legend jako jsou

    Ansel Adams

    a

    Dorothea Lange

    osvítit sociální a politické proměny americké zkušenosti. Tato šíře zajišťuje, že muzeum zůstává klíčovým partnerem v současných kulturních dialozích, který překlenuje propast mezi historickou hranicí a avantgardou.

    Architektonická harmonie a klidný design

    Samotná fyzická zkušenost s Amon Carter je dílem umění stejně jako poklady uložené v jeho zdech. Původní struktura muzea, navržená legendárním architektem

    Philip Johnson

    , ztělesňuje harmonickou směs modernistické elegance a intimního spojení s přírodním světem. Nedávné rozšíření, známé jako „The New Carter“, mistrovsky ctí Johnsonovu původní vizi a zároveň přináší nejmodernější zařízení a udržitelné architektonické postupy.

    Galerie, utopené v měkkém přirozeném světle, poskytují klidné pozadí, které umožňuje texturám olejů na plátně a ostrým liniím současné sošky rezonovat s bezprecedentní jasností. Pro interiérového designéra či hledající klid duši nabízí muzeum atmosféru hluboké všímavosti a intelektuální stimulace, čine totiž z něj místo, kde se historie, architektura a umění setkávají v dokonalé, trvající harmonii.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Taking the

    topimpressionists.com/cs/art/download/alfred-jacob-miller-taking-the-D3YLSF-en/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Miller, Alfred Jacob. Taking the . 1837, Amon Carter Museum of American Art. https://topimpressionists.com/cs/art/alfred-jacob-miller-taking-the-D3YLSF-en/
    APA
    Miller, Alfred Jacob (1837). Taking the [Painting]. Amon Carter Museum of American Art. https://topimpressionists.com/cs/art/alfred-jacob-miller-taking-the-D3YLSF-en/
    Chicago
    Alfred Jacob Miller. Taking the . 1837. Amon Carter Museum of American Art. https://topimpressionists.com/cs/art/alfred-jacob-miller-taking-the-D3YLSF-en/
    Harvard
    Miller, Alfred Jacob (1837) Taking the . Amon Carter Museum of American Art. Available at: https://topimpressionists.com/cs/art/alfred-jacob-miller-taking-the-D3YLSF-en/

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 26. září 2026

    Taking the — Alfred Jacob Miller Část 4 · Umělec a muzeum

    Zaměřte se pozorně

    Taking the — Alfred Jacob Miller

    Detailní pohled

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: fur trade, native americans, landscape painting. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    4. Vraťte se k dílu Shoshone Indian and his Pet Horse (1860), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.
    5. Contemporary Realism: Living artists painting the real world with traditional skill, often from photographs as well as from life. Kde v tomto díle můžete tento prvek spatřit?

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 26. září 2026

    Taking the — Alfred Jacob Miller Část 5 · Detailní pohled

    Artový kvíz

    Taking the — Alfred Jacob Miller

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. What is the primary subject matter of ‘Taking the ’?

      • A A Landscape Scene Featuring Horses and People
      • B A Portrait of a Nobleman
      • C An Interior Depiction of a Fur Trader's Cabin

    2. 2. In what year was ‘Taking the ’ created?

      • A 1820
      • B 1837
      • C 1850

    3. 3. Who is Alfred Jacob Miller?

      • A A Flemish Painter Known for Landscapes
      • B An American Artist Focused on Depicting the Fur Trade Era
      • C A German Sculptor Celebrated for Classical Portraits

    4. 4. What artistic movement is Miller’s style associated with?

      • A Impressionism
      • B Romanticism
      • C Cubism

    5. 5. The image depicts a scene of interaction between humans and animals. What is the overall mood conveyed by this depiction?

      • A Melancholy and Isolation
      • B Joyful Celebration and Adventure
      • C Quiet Contemplation

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1A · 2B · 3B · 4B · 5B

    Porovnejte jakoukoli odpověď s katalogovým záznamem tohoto obrazu

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 26. září 2026

    Taking the — Alfred Jacob Miller Část 6 · Artový kvíz

    Otázky a odpovědi

    Nachází se dílo "Taking the" v zemi svého autora?

    Ano – dílo se nachází v zemi původu umělce. Rodimá země Alfred Jacob Miller je Spojené státy americké a muzeum, které uchovává originál díla „Taking the“, se nachází v zemi Spojené státy americké.

    Jakým způsobem barvy díla „Taking the“ od Alfred Jacob Miller navazují na jeho emoce?

    „Taking the“ od Alfred Jacob Miller kombinuje paletu Neutrals s Melancholic tónem.

    Kde mohu vidět originál díla „Taking the“ od Alfred Jacob Miller?

    Originál díla „Taking the“ si můžete prohlédnout v instituci Amon Carter Museum of American Art, Fort Worth, Spojené státy americké.