Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

Jealousy

Jméno Ročník Datum

Edvard Munch, Jealousy (1907). Právo veřejné domény

Zásadní informace

Autor
Edvard Munch topimpressionists.com/cs/artists/edvard-munch_cs/
Datum vzniku díla
1863 – 1944
Malováno
1907
Medium
Oil On Canvas
Pohyb
Expressionism Colour and shape deliberately distorted so the picture shows an emotion rather than a likeness.
Artistic style
Psychological Expressionism
Influences
Romanticism, Symbolism
Notable elements or techniques
Symbolic use of color & distorted figures
Subject or theme
Emotional turmoil; Jealousy

V kontextu

Jealousy — Edvard Munch

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1860
  2. 1870
  3. 1880
  4. 1890
  5. 1900
  6. 1910
  7. 1920
  8. 1930
  9. 1940

Shaded: životopis Edvard Munch (1863–1944) ▲ toto dílo, 1907

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: topimpressionists.com/cs/art/similar/edvard-munch-jealousy-6WHKCV-en/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Putty #dfd9d2

    Uložená paleta

    • #DFD9D2
    • #241F1E
    • #5B5141
    • #B89960
    Paleta
    Earthy Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Putty
    Sytost
    Monochromatic Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Statement Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Softly Mixed Palette Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Deep_shadow Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Muted Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    Jealousy — Edvard Munch

    Jealousy: A Descent into Emotional Turmoil

    Edvard Munch, a titan of modern art, continues to captivate audiences with his unsettling visions and masterful exploration of human psychology. Among his most poignant creations is “Jealousy,” painted in 1907 – an oil on canvas masterpiece that embodies the core tenets of Expressionism and serves as a chilling testament to the corrosive power of emotion.

    Subject Matter: The painting depicts three figures—two men and one woman—engaged in a fraught interaction. Munch meticulously captures the palpable tension between them, conveying the suffocating atmosphere of suspicion and unspoken desire.

    Composition & Style: Munch’s deliberate compositional choices amplify the emotional impact. The central woman dominates the frame, her mouth agape in a dramatic gesture indicative of rage or despair, while the man on the left wears a bow tie—a symbol of formality and perhaps repressed emotion—and the man on the right stares off into the distance, hinting at detachment and preoccupation.

    Technique: Munch employed bold brushstrokes and vibrant colors – predominantly reds and yellows – to express inner turmoil rather than objective reality. The textured surface of the canvas contributes to the painting’s visceral quality, mirroring the turbulent emotions depicted within.

    Expressionism's Emotional Landscape

    Jealousy” exemplifies Expressionist principles championed by Munch himself and fellow artists like Ernst Ludwig Kirchner and Emil Nolde. Unlike Impressionists who sought to capture fleeting moments of light and color, Expressionists prioritized conveying subjective feelings—fear, anxiety, grief—above all else. Munch’s artistic vision was profoundly influenced by personal experiences of loss and illness, mirroring the pervasive sense of dread that characterized his life.

    Symbolism: The colors employed – particularly the fiery reds – are laden with symbolic significance, representing passion, anger, and danger. The woman’s gesture embodies frustration and vulnerability, while the man's gaze speaks to a profound disconnection from the emotional drama unfolding before him.

    Historical Context: Created during a period of intellectual ferment—marked by Nietzsche’s exploration of nihilism and existential angst— “Jealousy” resonates with broader philosophical concerns about human nature and the struggle for meaning in a chaotic world.

    A Legacy of Psychological Depth

    "Jealousy" remains remarkably relevant today, prompting contemplation on themes of insecurity, desire, and the complexities of interpersonal relationships. Its enduring power stems from Munch’s ability to distill profound emotional experience into a single image—a haunting portrayal of psychological vulnerability that continues to inspire artists and viewers alike.

    Relevance to Modern Thought: The painting's exploration of inner turmoil aligns with contemporary discussions about mental health and the importance of confronting uncomfortable truths.

    Further Exploration: For a deeper understanding of Munch’s artistic philosophy and his broader contribution to Expressionism, consider visiting Edvard Munch at AllPaintingsStore.com or delving into Nietzsche's philosophical ideas on Wikipedia.

    Experience the emotional intensity of “Jealousy” through a stunning hand-painted reproduction – available exclusively at AllPaintingsStore.com.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Edvard Munch

    Narozen v Løten, Norsko

    Život v stínu: Svět Edvarda Muncha

    Edvard Munch, narozený roku 1863 v drsné krajině Norska, se stal umělcem ztělesňujícím úzkost a emocionální rozpolcenost moderní doby. Jeho život byl hluboce poznamenán ztrátou a všudypřítomnou melancholií, která sloužila jako pramen jeho silně expresivního umění. Dětství zastíněné brzkými úmrtími matky a sestry – oběti tuberkulózy – v něm probudilo děsivé zaujetí smrtelností, nemocemi a křehkostí lidské existence. Tyto zážitky nebyly pouhými biografickými detaily; staly se jádrem jeho umělecké vize, podněcovaly neúnavné zkoumání vnitřního světa strachu, smutku a touhy. Přísná náboženská víra otce a vlastní boj s duševní nemocí dále přispívaly k pocitu úzkosti, který prostupoval Munchovým světem a formoval nejen jeho osobní život, ale i symbolický jazyk jeho obrazů. Netvořil pouhé scény; externalizoval vnitřní stav, překládal psychickou tísň do vizuální podoby.

    Zrození exprese: Vlivy a umělecký vývoj

    Munchova umělecká cesta začala formálním studiem na Královské škole umění a designu v Kristianii (Oslo), ale skutečný zápal jeho kreativity zažehl kontakt s bohémskými kruhy a nihilistickou filozofií Hanse Jægera. Jæger Muncha povzbuzoval, aby opustil konvenční akademické styly a ponořil se do hlubin vlastní subjektivní zkušenosti, konceptu, který nazval „malbou duše“. Tento zásadní posun znamenal počátek Munchova osobitého stylu – charakterizovaného syrovými emocemi, zkreslenými formami a odmítnutím naturalistické reprezentace. Jeho cesty do Paříže v 90. letech 19. století ho vystavily rozvíjejícímu se postimpresionistickému hnutí, kde absorboval vlivy umělců jako Paul Gauguin, Vincent van Gogh a Henri de Toulouse-Lautrec. Odvážné použití barev, expresivní štětcování a psychická intenzita těchto mistrů silně rezonovaly s Munchovými vlastními uměleckými sklony. Nenapodoboval jejich techniky; syntetizoval je do něčeho jedinečného – vizuálního jazyka schopného vyjádřit nejhlubší a znepokojivé lidské emoce. Jeho pobyt v Berlíně byl také klíčový, přivedl ho do kontaktu s dramatikem Augustem Strindbergem, jehož zkoumání psychologických témat dále podněcovalo Munchovy umělecké snahy.

    Ikonické vize: Hlavní díla a jejich symbolický význam

    Munchovo dílo je osídleno obrazy, které se hluboce zakořenily ve společném vědomí. The Scream, možná jeho nejznámější práce, přesahuje status obrazu a stává se univerzálním symbolem existenční úzkosti. Vířící, ohnivá krajina a zkroucená tvář postavy ztělesňují prvotní křik proti lhostejnosti vesmíru. Madonna, kontroverzní a hluboce osobní dílo, s neklidnou upřímností zkoumá témata sexuality, mateřství a smrtelnosti. Opakující se motivy jako The Sick Child – inspirované ztrátou jeho sestry Sophie – slouží jako silné připomínky Munchova dětství trauma a všudypřítomného stínu smrti. Melancholy I & II, mocná zobrazení hlubokého smutku a izolace, odhalují zranitelnost, která je zároveň hluboce osobní i univerzálně srozumitelná. Tato díla nejsou pouhými reprezentacemi vnější reality; jsou okny do duše umělce, nabízející divákům nekompromisní pohled do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky. Munch se nesnažil vytvářet krásné obrazy; usiloval o sdělení pravdy – i když byla bolestivá a znepokojující.

    Trvalý odkaz: Historický význam a trvající vliv

    Munchův přínos modernímu umění je neocenitelný. Zůstává klíčovou postavou ve vývoji expresionismu, připravil cestu umělcům, kteří upřednostňovali subjektivní emoce před objektivní reprezentací. Jeho nekompromisní zkoumání univerzálních lidských zkušeností – lásky, ztráty, úzkosti a smrti – dodnes rezonuje s publikem a upevňuje jeho postavení jako jednoho z nejvlivnějších a trvalých umělců v dějinách umění. Jeho dílo hluboce ovlivnilo následující generace umělců, ovlivnilo hnutí jako německý expresionismus a další. Odvážil se čelit temnější stránce lidské existence, zpochybnil konvenční představy o kráse a umělecké reprezentaci. I po dosažení slávy a uznání – vyvrchulícím založením Munchova muzea v Oslu – jeho osobní život zůstal turbulentní, poznamenaný obdobími duševní nestability a izolace. Přesto i přes to pokračoval ve tvoření a zanechal dílo, které neustále provokuje, vyzývá a inspiruje. Munchův odkaz nespočívá jen v samotných obrazech; spočívá v odvaze čelit složitosti lidské existence a překládat tyto zkušenosti do umění, které oslovuje nejhlubší části našeho bytí.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Jealousy

    topimpressionists.com/cs/art/download/edvard-munch-jealousy-6WHKCV-en/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Munch, Edvard. Jealousy. 1907, https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jealousy-6WHKCV-en/
    APA
    Munch, Edvard (1907). Jealousy [Painting]. https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jealousy-6WHKCV-en/
    Chicago
    Edvard Munch. Jealousy. 1907. https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jealousy-6WHKCV-en/
    Harvard
    Munch, Edvard (1907) Jealousy. Available at: https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jealousy-6WHKCV-en/

    Podívejte se pozorně

    Jealousy — Edvard Munch

    Pohlédněte blíž

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Náš katalog řadí toto dílo pod: emotion, anxiety, relationships. Souhlasíte? Co byste přidali nebo odebrali?
    4. Zhlédněte si znovu dílo Skrik (1893), které jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.
    5. Expressionism: Colour and shape deliberately distorted so the picture shows an emotion rather than a likeness. Kde je v tomto díle můžete spatřit?

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Využijte k tomu fakta z předchozích částí tohoto průvodce a své odpovědi uvedené výše.

    Artový kvíz

    Jealousy — Edvard Munch

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. What artistic movement is Edvard Munch’s ‘Jealousy’ primarily associated with?

      • A Romanticism
      • B Impressionism
      • C Expressionism
    2. 2. The painting depicts three figures: two men and one woman. What is the woman in the middle doing?

      • A She is calmly observing the scene.
      • B She appears to be speaking or yelling with a dramatic gesture.
      • C She is sketching in her notebook.
    3. 3. What color palette does Munch utilize in ‘Jealousy’ to convey emotion?

      • A Pale pastel shades
      • B Bright, vibrant hues
      • C Monochromatic grayscale
    4. 4. Edvard Munch's personal life experiences significantly influenced his artistic style. Which of the following best describes a key factor?

      • A His upbringing in a wealthy family.
      • B Early deaths of loved ones and fears surrounding mental illness.
      • C A lifelong passion for classical music.
    5. 5. ‘Jealousy’ resonates with philosophical ideas of the time, particularly Nietzsche's concept of ‘the will to power.’ How does this connection reflect?

      • A It emphasizes rational thought and logical reasoning.
      • B It explores themes of struggle, ambition, and overcoming obstacles.
      • C It celebrates beauty and harmony in nature.

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím — pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1C · 2B · 3B · 4B · 5B