Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

Jezovost

Jméno Ročník Datum

Edvard Munch, Jezovost (1895). Právo veřejné domény

Zásadní informace

Autor
Edvard Munch topimpressionists.com/cs/artists/edvard-munch_cs/
Datum vzniku díla
1863 – 1944
Malováno
1895
Medium
Olej na plátně
Původní rozměry
48 x 58 cm
Pohyb
Expressionist Painting Colour and shape deliberately distorted so the picture shows an emotion rather than a likeness.
Období
19. století
Artistic style
Symbolic
Influences
Symbolism
Notable elements or techniques
Impasto, expressive brushstrokes
Subject or theme
Psychological distress

V kontextu

Jezovost — Edvard Munch

Rozměry

Původní rozměry jsou 48 × 58 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1860
  2. 1870
  3. 1880
  4. 1890
  5. 1900
  6. 1910
  7. 1920
  8. 1930
  9. 1940

Shaded: životopis Edvard Munch (1863–1944) ▲ toto dílo, 1895

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: topimpressionists.com/cs/art/similar/edvard-munch-jezovost-8XXHWU-cs/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Bronzová #bd7a37

    Uložená paleta

    • #BD7A37
    • #212C1D
    • #821F0E
    • #D6CDD0
    Paleta
    Zemité tóny Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Bronzová
    Sytost
    Vyvážené Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Výrazný Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Nesourodá paleta Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Hluboké stíny Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Mírně vyvážené Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    Jezovost — Edvard Munch

    Jealousy: A Descent into Emotional Depth

    Edvard Munch’s “Jealousy” (1895) – more than just a painting; it's an invitation to confront the unsettling core of human emotion. This masterpiece of Expressionism resides within the National Galleries of Scotland, offering visitors a glimpse into Munch’s tormented psyche and his profound exploration of psychological anxieties. Its haunting atmosphere continues to captivate audiences today, cementing its place as a cornerstone of modern art history.

    Subject Matter and Composition: A Triangular Dance of Shadows

    The artwork presents a dreamlike tableau featuring three figures arranged in a deliberate triangular formation. On the left stands a dark-cloaked figure clutching an umbrella or staff – representing perhaps contemplation or restraint – while dominating the center is a woman adorned in vibrant red attire, her flowing hair mirroring turbulent emotions. To the right looms another figure shrouded in darkness, intently gazing at the viewer; this gaze embodies suspicion and unease. The backdrop consists of trees bearing crimson fruit, intensifying the painting’s symbolic richness and contributing to its overall sense of unease. Munch skillfully utilizes perspective to flatten the scene, amplifying the claustrophobic feeling that permeates the artwork.

    Style and Technique: Fluid Lines and Expressive Color

    Munch's distinctive Expressionist style is immediately apparent in “Jealousy.” Rejecting objective representation, he prioritizes conveying emotional experience above all else. Loose, somewhat indistinct lines intertwine to create a dynamic composition, while loosely defined shapes emphasize fluidity and instability. The artist’s masterful brushstrokes—thickly applied—capture the intensity of feeling, utilizing color not for accurate depiction but as a vehicle for psychological resonance. The rich texture achieved through impasto – layering paint thickly – underscores Munch's commitment to conveying raw emotion with visceral impact. The dominant hue is a sickly greenish shade, reflecting anxiety and sickness—a visual manifestation of the inner turmoil depicted.

    Historical Context: Nietzsche’s Influence and the Birth of Expressionism

    Created in 1895, “Jealousy” reflects Munch's engagement with philosophical currents of the time, notably Friedrich Nietzsche’s nihilistic ideas. This period witnessed Munch’s burgeoning interest in exploring themes of love, fear, jealousy, and betrayal—themes that would become central to his celebrated series "The Frieze of Life." The painting embodies the anxieties prevalent during the fin de siècle – the “end of the century” – a time marked by uncertainty about morality, religion, and societal values. Munch’s artistic vision was profoundly shaped by these intellectual currents, propelling him toward an uncompromising portrayal of human suffering.

    Symbolism: Red Dress, Dark Cloak, and the Unspoken Tension

    The striking crimson dress worn by the central woman serves as a focal point, drawing the viewer's gaze and symbolizing passion or vitality – yet simultaneously hinting at vulnerability. The dark cloaked figures represent mystery and contemplation, embodying unspoken tensions and anxieties. Munch’s deliberate use of symbolism elevates “Jealousy” beyond mere visual representation, inviting viewers to contemplate deeper questions about human psychology and existential concerns. The painting’s enduring power lies in its ability to evoke visceral emotion and provoke reflection on the complexities of human relationships and inner turmoil.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Edvard Munch

    Narozen(a) v Løten, Norsko

    Život v stínu: Svět Edvarda Muncha

    Edvard Munch, narozený roku 1863 v drsné krajině Norska, se stal umělcem ztělesňujícím úzkost a emocionální rozpolcenost moderní doby. Jeho život byl hluboce poznamenán ztrátou a všudypřítomnou melancholií, která sloužila jako pramen jeho silně expresivního umění. Dětství zastíněné brzkými úmrtími matky a sestry – oběti tuberkulózy – v něm probudilo děsivé zaujetí smrtelností, nemocemi a křehkostí lidské existence. Tyto zážitky nebyly pouhými biografickými detaily; staly se jádrem jeho umělecké vize, podněcovaly neúnavné zkoumání vnitřního světa strachu, smutku a touhy. Přísná náboženská víra otce a vlastní boj s duševní nemocí dále přispívaly k pocitu úzkosti, který prostupoval Munchovým světem a formoval nejen jeho osobní život, ale i symbolický jazyk jeho obrazů. Netvořil pouhé scény; externalizoval vnitřní stav, překládal psychickou tísň do vizuální podoby.

    Zrození exprese: Vlivy a umělecký vývoj

    Munchova umělecká cesta začala formálním studiem na Královské škole umění a designu v Kristianii (Oslo), ale skutečný zápal jeho kreativity zažehl kontakt s bohémskými kruhy a nihilistickou filozofií Hanse Jægera. Jæger Muncha povzbuzoval, aby opustil konvenční akademické styly a ponořil se do hlubin vlastní subjektivní zkušenosti, konceptu, který nazval „malbou duše“. Tento zásadní posun znamenal počátek Munchova osobitého stylu – charakterizovaného syrovými emocemi, zkreslenými formami a odmítnutím naturalistické reprezentace. Jeho cesty do Paříže v 90. letech 19. století ho vystavily rozvíjejícímu se postimpresionistickému hnutí, kde absorboval vlivy umělců jako Paul Gauguin, Vincent van Gogh a Henri de Toulouse-Lautrec. Odvážné použití barev, expresivní štětcování a psychická intenzita těchto mistrů silně rezonovaly s Munchovými vlastními uměleckými sklony. Nenapodoboval jejich techniky; syntetizoval je do něčeho jedinečného – vizuálního jazyka schopného vyjádřit nejhlubší a znepokojivé lidské emoce. Jeho pobyt v Berlíně byl také klíčový, přivedl ho do kontaktu s dramatikem Augustem Strindbergem, jehož zkoumání psychologických témat dále podněcovalo Munchovy umělecké snahy.

    Ikonické vize: Hlavní díla a jejich symbolický význam

    Munchovo dílo je osídleno obrazy, které se hluboce zakořenily ve společném vědomí. The Scream, možná jeho nejznámější práce, přesahuje status obrazu a stává se univerzálním symbolem existenční úzkosti. Vířící, ohnivá krajina a zkroucená tvář postavy ztělesňují prvotní křik proti lhostejnosti vesmíru. Madonna, kontroverzní a hluboce osobní dílo, s neklidnou upřímností zkoumá témata sexuality, mateřství a smrtelnosti. Opakující se motivy jako The Sick Child – inspirované ztrátou jeho sestry Sophie – slouží jako silné připomínky Munchova dětství trauma a všudypřítomného stínu smrti. Melancholy I & II, mocná zobrazení hlubokého smutku a izolace, odhalují zranitelnost, která je zároveň hluboce osobní i univerzálně srozumitelná. Tato díla nejsou pouhými reprezentacemi vnější reality; jsou okny do duše umělce, nabízející divákům nekompromisní pohled do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky. Munch se nesnažil vytvářet krásné obrazy; usiloval o sdělení pravdy – i když byla bolestivá a znepokojující.

    Trvalý odkaz: Historický význam a trvající vliv

    Munchův přínos modernímu umění je neocenitelný. Zůstává klíčovou postavou ve vývoji expresionismu, připravil cestu umělcům, kteří upřednostňovali subjektivní emoce před objektivní reprezentací. Jeho nekompromisní zkoumání univerzálních lidských zkušeností – lásky, ztráty, úzkosti a smrti – dodnes rezonuje s publikem a upevňuje jeho postavení jako jednoho z nejvlivnějších a trvalých umělců v dějinách umění. Jeho dílo hluboce ovlivnilo následující generace umělců, ovlivnilo hnutí jako německý expresionismus a další. Odvážil se čelit temnější stránce lidské existence, zpochybnil konvenční představy o kráse a umělecké reprezentaci. I po dosažení slávy a uznání – vyvrchulícím založením Munchova muzea v Oslu – jeho osobní život zůstal turbulentní, poznamenaný obdobími duševní nestability a izolace. Přesto i přes to pokračoval ve tvoření a zanechal dílo, které neustále provokuje, vyzývá a inspiruje. Munchův odkaz nespočívá jen v samotných obrazech; spočívá v odvaze čelit složitosti lidské existence a překládat tyto zkušenosti do umění, které oslovuje nejhlubší části našeho bytí.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Jezovost

    topimpressionists.com/cs/art/download/edvard-munch-jezovost-8XXHWU-cs/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Munch, Edvard. Jezovost. 1895, https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jezovost-8XXHWU-cs/
    APA
    Munch, Edvard (1895). Jezovost [Painting]. https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jezovost-8XXHWU-cs/
    Chicago
    Edvard Munch. Jezovost. 1895. https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jezovost-8XXHWU-cs/
    Harvard
    Munch, Edvard (1895) Jezovost. Available at: https://topimpressionists.com/cs/art/edvard-munch-jezovost-8XXHWU-cs/

    Zaměřte se pozorně

    Jezovost — Edvard Munch

    Detailní pohled

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (náš katalog jich počítá 2 — souhlasíte?)
    4. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: psychological art, emotional depth, symbolic imagery. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    5. Vraťte se k dílu Skrik (1893), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Artový kvíz

    Jezovost — Edvard Munch

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. ¿Cuál es el movimiento artístico al que pertenece Edvard Munch?

      • A Impresionismo
      • B Cubismo
      • C Expresionismo
    2. 2. ¿Qué simboliza el vestido rojo de la mujer en el cuadro?

      • A Tristeza
      • B Pasión
      • C Miedo
    3. 3. ¿En qué año fue creado este cuadro?

      • A 1883
      • B 1895
      • C 1907
    4. 4. ¿Cómo describirías el estilo de pintura utilizado por Munch?

      • A Realista
      • B Objetivo
      • C Emocional
    5. 5. ¿Cuál es el tema principal explorado en esta obra artística?

      • A El amor verdadero
      • B La belleza natural
      • C La envidia y la angustia

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1C · 2B · 3C · 4C · 5C