Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

Číslo 1, 1949

Jméno Ročník Datum

Jackson Pollock, Číslo 1, 1949 (1950), Private collection. Právo veřejné domény

Zásadní informace

Autor
Jackson Pollock topimpressionists.com/cs/artists/jackson-pollock_cs/
Datum vzniku díla
1912 – 1956
Malováno
1950
Medium
Olej na plátně
Původní rozměry
240 x 120 cm
Pohyb
Abstract Expressionism Large canvases where the act of painting itself — the drip, the sweep — is the subject.
Období
Modernismus
Místo konání
Private collection topimpressionists.com/cs/museums/private-collection-new-york_cs/
Artistic style
Akční malba
Notable elements or techniques
Kapková technika
Subject or theme
Abstraktní emoce

V kontextu

Číslo 1, 1949 — Jackson Pollock

Jak velký je?

Původní rozměry jsou 240 × 120 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky. Je příliš velký na to, aby mohl být na této stránce zobrazen v měřítku.

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1910
  2. 1920
  3. 1930
  4. 1940
  5. 1950

Shaded: životopis Jackson Pollock (1912–1956) ▲ toto dílo, 1950

Podobná díla

  • Autunmový rytmus topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-autunmovy-rytmus-8EWJW5-cs/
  • Sjednocení topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-sjednoceni-8EWJWJ-cs/
  • Číslo 1A topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-cislo-1a-8EWJXD-cs/

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: topimpressionists.com/cs/art/similar/jackson-pollock-cislo-1-1949-8EWJX6-cs/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Magenta z chinakridonů #6f6550

    Uložená paleta

    • #6F6550
    • #9E8F6D
    • #3D362D
    • #C8B68E
    Paleta
    Zemité tóny Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Magenta z chinakridonů
    Sytost
    Vyvážené Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Výrazný Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Jednotná paleta Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Světlý Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Jemné barvy Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    Číslo 1, 1949 — Jackson Pollock

    Monumentální projev abstraktní emoce

    Vznikl v roce 1950 a tento fascinující obraz ztělesňuje revolučního ducha abstraktního expresionismu a představuje vrcholný příklad ikonické „kapkové“ techniky Jacksona Pollocka. S působivými rozměry 240 x 120 cm upoutává pozornost nejen svým měřítkem, ale především energií vyzařující z jeho komplexního povrchu. Nejedná se o pouhou malbu; je to vizuální manifest spontánnosti a hloubky lidské zkušenosti.

    Zrození akční malby

    Pollock odmítl tradiční malbu na stojanu a plátna pokládal přímo na podlahu, což mu umožnilo přistupovat k dílu ze všech stran. Tato radikální změna perspektivy je zásadní pro pochopení obrazu – není to okno do jiného světa, ale aréna, kde samotný akt tvorby je předmětem díla. Vířící síť linií a skvrn se netýká zobrazení něčeho konkrétního; jde o vyjádření syrových emocí a fyzického gesta přímo na plátně. Tato technika, známá jako „akční malba“, upřednostňovala spontánnost a podvědomé impulsy umělce. Pollockova metoda nebyla chaotická, ale promyšlený tanec s barvou a prostorem, kde každý pohyb nesl v sobě váhu úmyslu i náhody.

    Dekódování ne-reprezentační krajiny

    I přes absenci rozpoznatelných tvarů obraz vyvolává pocit obrovské rozlohy a hloubky. Vrstvy propletených linií – lišících se tloušťkou, hustotou a směrem – vytvářejí celoplošnou kompozici, která poutá oko na celý povrch. Jemné náznaky narůžovělých odstínů nabízejí delikátní kontrast v převážně tlumené paletě černých, hnědých, okrových a bílých barev. Absence jednoho dominantního bodu vybízí k dlouhému zamyšlení, pozvánce diváka ztracit se v složitých detailech a objevit vlastní interpretace. Je to krajina duše, ne fyzického světa – prostor pro introspekci a emocionální rezonanci.

    Historický kontext a umělecká inovace

    Abstraktní expresionismus vznikl v poválečné Americe a odrážel kulturní posun směrem k individualismu a existenčnímu zkoumání. Pollockova práce, zejména, prolomila evropské umělecké tradice a etablovala New York jako nové centrum avantgardního umění. Zpochybnil konvenční představy o kráse a dovednosti, upřednostňoval autentické vyjádření před technickou přesností. Tento obraz ztělesňuje základní principy hnutí: svobodu, spontánnost a sílu podvědomí. Pollock nebyl jen malířem; byl průkopníkem, který navždy změnil způsob vnímání umění.

    Emocionální rezonance a symbolická hloubka

    Emocionální dopad díla je hluboký. Lze jej interpretovat jako vizuální reprezentaci vnitřního neklidu, bezmezné energie nebo dokonce chaotické krásy vesmíru. Dynamická hra linií naznačuje pohyb, napětí a uvolnění. I když není reprezentativní, zasahuje do univerzálních lidských zkušeností – úzkosti, radosti a hledání smyslu v abstraktním světě. Je to silné připomenutí, že umění může komunikovat nad rámec jazyka a logiky. Reprodukce tohoto díla zachycuje texturu a dynamiku originálu s výjimečnou věrností. Jeho velký rozsah a odvážná kompozice z něj činí výrazný dominantní prvek jakéhokoli moderního nebo současného interiéru.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Jackson Pollock

    Narozen v Cody, Spojené státy americké

    Early Life and the Seeds of Innovation

    Paul Jackson Pollock, born in Cody, Wyoming, in 1912, was a restless spirit from the outset. His early life was marked by frequent relocation as his father, LeRoy Pollock, pursued work as a land surveyor across the vast landscapes of the American West. This itinerant existence instilled in young Pollock a deep connection to the natural world and an exposure to diverse cultures, particularly through encounters with Native American art during those surveying trips – impressions that would subtly permeate his artistic vision later in life. Though he never explicitly imitated Indigenous styles, the raw energy and spiritual resonance of these early experiences undoubtedly left their mark.

    Pollock’s formal artistic training began at the Manual Arts High School in Los Angeles, followed by studies at the Art Students League of New York under the tutelage of Thomas Hart Benton. Benton, a prominent figure in the Regionalist movement, emphasized rhythmic composition and narrative themes rooted in American life. While Pollock initially absorbed these lessons, his inherent inclination leaned toward more abstract explorations. He was also profoundly impacted by Mexican muralists like José Clemente Orozco, whose powerful depictions of social struggle resonated deeply with him. These early influences laid a foundation, but it was the burgeoning world of Surrealism that truly unlocked Pollock’s artistic potential.

    The Birth of Action Painting and a Revolutionary Technique

    The 1930s saw Pollock experimenting with various techniques, seeking alternatives to traditional brushwork. He began pouring paint, exploring its fluidity and unpredictable nature. However, it was around 1947 that his artistic trajectory underwent a radical transformation. Abandoning the easel altogether, Pollock laid canvases directly on the floor, initiating what would become known as his “drip technique.” He then proceeded to drip, splash, and fling paint onto the canvas from above, orchestrating a dynamic dance between artist, medium, and surface.

    This wasn’t merely about applying paint; it was about embodying the act of creation itself. Pollock's canvases became arenas for physical expression, capturing the immediacy of his gestures and emotions. The resulting paintings are characterized by their “all-over” composition – a lack of central focus that invites the viewer to explore the entire surface as a unified field of energy. Intricate networks of lines and colors intertwine, creating a visual complexity that is both captivating and challenging. He employed unconventional tools—sticks, knives, even syringes—to manipulate the paint in unpredictable ways, further emphasizing the spontaneous nature of his process.

    The technique involved covering the entire canvas with layers of thinned paint.

    He used sticks, knives, and other implements to drip and fling paint onto the surface.

    This method allowed him to work from all angles, creating a dynamic and immersive experience.

    Influence and Early Style

    Pollock’s early artistic development was significantly shaped by several key influences. The stark landscapes of the American West, coupled with his exposure to Native American art during surveying trips, instilled in him a deep appreciation for raw energy and primal forms. He also drew inspiration from European modernists like Pablo Picasso and André Masson, whose explorations of abstraction and subconscious imagery resonated with his own artistic sensibilities. His time at the Art Students League under Thomas Hart Benton exposed him to Regionalist painting, which emphasized narrative themes rooted in American life – a style he initially embraced before ultimately forging his own unique path.

    Key Influences:

    Thomas Hart Benton (Regionalism)

    José Clemente Orozco (Mexican Muralism)

    Pablo Picasso & André Masson (Surrealism and Abstraction)

    The Rise of Action Painting and Recognition

    By the mid-1940s, Pollock’s innovative techniques and increasingly bold compositions began to attract attention within the New York art scene. His work was exhibited at galleries like Peggy Guggenheim's Art of This Century, where it initially faced mixed reactions – some critics dismissed his approach as chaotic or lacking skill, while others recognized its groundbreaking potential. However, the momentum continued to build, fueled by the growing interest in Abstract Expressionism, a movement that sought to capture the essence of human experience through non-representational imagery and spontaneous gesture.

    The term “action painting” emerged to describe Pollock’s method – emphasizing the physical act of creation as central to the artistic process.

    Iconic Works and Lasting Legacy

    Pollock's most celebrated works—such as Number 1, 1950 (Lavender Mist), One: Number 31, 1950, Blue Poles: Number 11, 1952, and Convergence—are testaments to his revolutionary technique. These paintings are not simply images; they are records of a performance, imbued with the artist’s physical presence and emotional intensity. The dynamic energy that emanates from these canvases is palpable, drawing viewers into a world of pure abstraction.

    Notable Works:

    Number 1, 1950 (Lavender Mist)

    One: Number 31, 1950

    Blue Poles: Number 11, 1952

    Convergence

    Pollock’s impact on the history of art is immeasurable. He fundamentally altered the way artists approached painting, breaking free from easel-based methods and embracing a more performative approach. His work helped solidify New York City's position as a global center for modern art, shifting the focus away from European dominance. His influence can be seen in the work of countless artists who followed, including those associated with Color Field painting and later forms of abstract expressionism. Despite initial skepticism, Pollock’s legacy is now firmly established as one of the most important and influential figures in 20th-century art.

    Muzeum

    Private collection

    Vystaveno v New York, Spojené státy americké

    Svatyně Vize: Prozkoumávání Soukromých Kolekcí New Yorku

    New York City, tavící kotel kreativity a obchodu, ukrývá ve svém městském tkanivu nespočet uměleckých pokladů často skrytých před veřejným pohledem. „Soukromé kolekce“ nepředstavují jedinou instituci, ale spíše vzájemně propojenou síť výjimečných sbírek – svědectví vnímavého oka a vášnivého odhodlání jednotlivých sběratelů, kteří utvářeli kulturní krajinu města. Tyto kolekce se rozprostírají napříč staletími a kontinenty a zahrnují mistrovská díla malby, sochařství, kresby, fotografie a dekorativního umění. Na rozdíl od velkých veřejných muzeí s širokými narativy nabízejí tyto soukromé prostory intimní setkání s uměním, které odráží jedinečné vize a často se specializují na zaměřená studia.

    Historie soukromého sběratelství v New Yorku je hluboce provázána s vzestupem města jako globálního finančního centra. Na konci 19. a počátku 20. století průmyslníci, jako byli J.P. Morgan a Benjamin Altman, nashromáždili pozoruhodné sbírky, čímž stanovili precedens pro patronát a znalectví. Jejich sídla, často přeměněná v muzea po jejich smrti, položila základ dnešní živé sběratelské scéně. Po druhé světové válce se objevila nová generace sběratelů, motivovaná zájmem o moderní a současné umění. Tito jedinci – postavy jako Peggy Guggenheimová a Leo Castelli – podporovali průkopnické umělce a hnutí, podněcovali inovace a posouvali hranice uměleckého projevu. Samotné sbírky nejsou statické entity; vyvíjejí se v čase a odrážejí měnící se chutě, vědecké objevy a dynamickou povahu trhu s uměním.

    Architektura jako Pozadí Uměleckého Vyjádření

    Fyzické prostory, které hostí tyto soukromé sbírky, jsou tak rozmanité jako samotná umělecká díla, která obsahují. Zatímco některé sídlí v historických domech na Páté avenue – odrážejí velkolepost zlatého věku svých původních majitelů – jiné zaujímají elegantní moderní půdy v Chelsea nebo Tribece. Mnoho sběratelů si objednává renomované architekty, aby navrhli zakázkové galerie přizpůsobené jejich specifickým potřebám a estetickým preferencím. To často vede k harmonické souhře mezi uměním a architekturou, kde se budova sama stává nedílnou součástí zážitku z prohlídky. Přirozené světlo je často upřednostňováno, osvětluje plátna jemným leskem, který zvyšuje jejich barvy a textury. Minimalistické návrhy jsou běžné, umožňují uměleckým dílům zaujmout popředí bez rozptylování. Důraz se klade na vytvoření kontemplativní atmosféry podporující pečlivé pozorování a emocionální spojení.

    Významné Příklady z Různého Spektra

    Pokusit se o komplexní přehled těchto sbírek je nemožný úkol vzhledem k jejich obrovské šíři a rozmanitosti. Nicméně, některé opakující se motivy a výjimečné příklady vynikají. Evropští staro mistři – díla Rembrandta, Titiana a Caravaggia – jsou často zastoupeni, ceněni pro svou technickou brilantnost a historický význam. 19. století francouzské malby, zejména impresionismus a postimpresionismus, je další silnou oblastí, s mistrovskými díly Moneta, Renoira, Degase a Van Gogha zdobícími soukromé stěny. Sbírky moderního umění často prezentují klíčová hnutí jako kubismus, surrealismus, abstraktní expresionismus a pop art, představující ikonická díla Picassa, Matisse, Dalího, Pollocka a Warhola. Sochařství je také výrazně zastoupeno, od starověkých řeckých bronzů po současné instalace. Kromě malby a sochařství se mnoho sběratelů specializuje na specifické žánry – kresby, tisky, fotografie, kmenové umění nebo dekorativní umění – budují bezkonkurenční držení ve svém zvoleném oboru.

    Jedinečný Ekosystém Vědy a Přístupu

    To, co skutečně odlišuje tyto soukromé sbírky, je jejich závazek k vědě a stále častěji i přístupu. I když nejsou vždy otevřeny veřejnosti pravidelně, mnoho sběratelů pořádá kurátorsky zpracované výstavy, zve vědce na výzkumné návštěvy a půjčuje díla velkým muzejním výstavám. Často publikují catalogues raisonnés – komplexní inventáře díla umělce – čímž významně přispívají k art historickým znalostem. Vzestup online platforem a virtuálních prohlídek také rozšířil přístup k těmto sbírkám, což širšímu publiku umožňuje ocenit jejich poklady. Tento duch spolupráce a otevřenosti podporuje novou éru angažovanosti mezi soukromými sběrateli a širší uměleckou komunitou. Soukromé kolekce New Yorku nejsou pouhými úložišti krásných předmětů; jsou to dynamická centra učení, inspirace a kulturní výměny – svatyně vize, které neustále utvářejí naše chápání umění a jeho trvalé síly.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Číslo 1, 1949

    topimpressionists.com/cs/art/download/jackson-pollock-cislo-1-1949-8EWJX6-cs/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Pollock, Jackson. Číslo 1, 1949. 1950, Private collection. https://topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-cislo-1-1949-8EWJX6-cs/
    APA
    Pollock, Jackson (1950). Číslo 1, 1949 [Painting]. Private collection. https://topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-cislo-1-1949-8EWJX6-cs/
    Chicago
    Jackson Pollock. Číslo 1, 1949. 1950. Private collection. https://topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-cislo-1-1949-8EWJX6-cs/
    Harvard
    Pollock, Jackson (1950) Číslo 1, 1949. Private collection. Available at: https://topimpressionists.com/cs/art/jackson-pollock-cislo-1-1949-8EWJX6-cs/

    Podívejte se pozorně

    Číslo 1, 1949 — Jackson Pollock

    Pohlédněte blíž

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Náš katalog řadí toto dílo pod: abstract, drip painting, action painting. Souhlasíte? Co byste přidali nebo odebrali?
    4. Znovu se podívejte na dílo Autunmový rytmus, které jste v tomto průvodci viděli dříve. Jmenujte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.
    5. Abstract Expressionism: Large canvases where the act of painting itself — the drip, the sweep — is the subject. Kde je v tomto díle můžete spatřit?

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Využijte k tomu fakta z předchozích částí tohoto průvodce a své odpovědi uvedené výše.

    Artový kvíz

    Číslo 1, 1949 — Jackson Pollock

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. Jaká umělecká technika je nejvíce spojována s dílem "Number 1, 1949" Jacksona Pollocka?

      • A Impresionismus
      • B Realismus
      • C Kapková malba (Drip painting)
    2. 2. Který umělecký směr dílo "Number 1, 1949" reprezentuje?

      • A Kubismus
      • B Abstraktní expresionismus
      • C Surrealismus
    3. 3. Jakým způsobem Pollock přistupoval k malbě tohoto díla, na rozdíl od tradičních metod?

      • A Používal klasické stojany a palety.
      • B Maloval na podlaze a pohyboval se kolem plátna ze všech stran.
      • C Používal pouze štětce s jemnými hroty.
    4. 4. Jaké barvy převládají v díle "Number 1, 1949"?

      • A Jasné a syté barvy
      • B Tlumená paleta černých, hnědých, okrů a bílých s náznaky červené.
      • C Pouze modrá a zelená.
    5. 5. Co je jedním z hlavních témat nebo interpretací díla "Number 1, 1949"?

      • A Zobrazení konkrétní krajiny.
      • B Vyjadřování syrových emocí a fyzického gesta umělce.
      • C Portrét známé osobnosti.

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím — pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1C · 2B · 3B · 4B · 5B