Papír

Průvodce studentskou tvorbou

Self-portrait

Vincent Van Gogh, 1887

Jméno Třída Datum
Vincent Van Gogh, Self-portrait (1887), Kröller-Müller Museum. Veřejná doména Objevte toto plátno v pohyblivém světle: kresbu, skutečnou barvu pod lakem i čistý pigment

Fakta

Umělec
Vincent Van Gogh topimpressionists.com/cs/artists/vincent-van-gogh_cs/
Datum vzniku díla
1853 – 1890
Malováno
1887
Technika
Acrylic On Canvas
Původní rozměry
24 x 32 cm
Pohyb
Post-Impressionist Expressionism
Koná se v
Kröller-Müller Museum topimpressionists.com/cs/museums/kroller-muller-museum-otterlo_cs/
Artistic style
Expressionist
Influences
Japanese prints
Notable elements or techniques
Rapid brushstrokes, vibrant color palette
Subject or theme
Self-representation

Autorská práva Toto dílo je volno v rámci veřejného vlastnictví. Vincent Van Gogh zemřel(a) v roce 1890; autorská práva trvají 70 let po smrti umělce, takže vypršela v roce 1960.

Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 3. října 2026

Self-portrait — Vincent Van Gogh Část 1 · O díle

V kontextu

Self-portrait — Vincent Van Gogh

Jak velké je?

Původní rozměry jsou 24 × 32 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo namalováno?

  1. 1850
  2. 1860
  3. 1870
  4. 1880
  5. 1890

Horní řada: roky. Dolní řada: věk umělce na začátku a na konci každého období — 0 při narození, 37 při smrti.

Vymalováno v době, kdy bylo umělci 34 let. Umělec dožil se 37 let. 943 z celkových 1978 děl tohoto umělce v našem katalogu je datováno dříve.

Shaded: životopis Vincent Van Gogh (1853–1890) ▲ toto dílo, 1887 každý obraz s datem vzniku, dekáda po dekádě

První díla: až do 1884 Hlavní období tvůrčí činnosti: 1884–1889 Pozdní díla: od 1889

Tyto tři pásma rozdělují díla s uvedeným datem na první čtvrtinu, prostřední polovinu a poslední čtvrtinu. Nejedná se o kompletní tvorbu daného umělce: úzká pásma mohou představovat spíše mezery v záznamech než období nečinnosti. Ty samé roky, v nichž se odehrává život umělce

Porovnat s

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: topimpressionists.com/cs/art/similar/vincent-willem-van-gogh-self-portrait-D3VGK9-en/

Barvy

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Rosy Brown #b8a685

    Katalogizovaná paleta

    • #B8A685
    • #44573E
    • #7A805E
    • #8D5F30

    Tyto barvy v rámci celé umělecké palety Najděte další obrazy podle barvy

    Název hlavní barvy
    Rosy Brown
    Intenzita
    Balanced Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Gentle Míra rozdílů v jasnosti a sytosti barev v rámci celého obrazu.
    Harmonie
    Softly Mixed Palette Jak dobře barvy spolu ladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Bright Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Balanced Soft Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    Kde na světě se na tento obraz dívají lidé?

    • méně než 1%
    • 1–3%
    • 3–8%
    • 8–20%
    • 20% a více
    Tento obraz sám o sobě nemá pro zmapování dostatek zaznamenaných návštěvníků, proto tato deska obsahuje všechna díla autora Vincent Van Gogh za posledních dvanáct měsíců — celkem 117 zemí. Zdroj těchto údajů

    Deset nejvýznamnějších zemí

    1. 1 Čína 38,9%
    2. 2 Spojené státy americké 8,2%
    3. 3 Hongkong 6,8%
    4. 4 Singapur 6,3%
    5. 5 Španělsko 6,2%
    6. 6 Francie 5,2%
    7. 7 Itálie 5,0%
    8. 8 Brazílie 2,0%
    9. 9 Japonsko 2,0%
    10. 10 Jižní Korea 1,8%
    11. · 107 dalších zemí 17,6%

    Najděte na mapě tři nejtmavší země. Nachází se v některé z nich muzeum, které toto malířské dílo uchovává? Napište jeden důvod, proč by se na něj mohli dívat lidé z dalekých krajin.

    Top 20 nejvíce prohlížených děl umělce Vincent Van Gogh

    1. 1 Starry Night (New York, MoMA), 1889 15,7%
    2. 2 Cafe Terasa na náměstí Fóra, Arles v noci, 1888 4,0%
    3. 3 Slunečnice, 1888 2,9%
    4. 4 Ložnice Vincenta van Gogha v Arles (První verze), 1888 2,6%
    5. 5 Kop s horečícím cigaretovým zápalkem, 1886 2,1%
    6. 6 Noční kavárna, 1888 1,2%
    7. 7 Sluneční houští Provence, 1888 0,8%
    8. 8 Portrét umělce, 1889 0,8%
    9. 9 Portrét Patience Escalier, 1888 0,7%
    10. 10 Uličník, Žlutý dům, 1888 0,6%
    11. 11 Portrét doktora Gacheta 0,6%
    12. 12 Květinový zahrad, 1888 0,5%
    13. 13 Kostel v Auversu, 1890 0,5%
    14. 14 Dvanáct slunečnic v váze, 1888 0,5%
    15. 15 Mladý muž s hvězdnicí, 1890 0,5%
    16. 16 Irisy, 1889 0,5%
    17. 17 Roses, 1890 0,4%
    18. 18 První Kroky (po Milétech), 1890 0,4%
    19. 19 Útulok s poplery u Nuenenu, 1885 0,4%
    20. 1799 Self-portrait, 1887 tento obraz 0,0%

    Tyto práce společně si nárokují 35,7% veškeré pozornosti, kterou obrazy tohoto umělce obdržely za posledních dvanáct měsíců. Katalog obsahuje 2726 děl tohoto umělce, z nichž 2207 byla prohlédnuta alespoň jednou. Tento obraz se v tomto žebříčku nachází na 1799 místě, přičemž si připravuje 0,0% této pozornosti. Stále stejné, měsíc po měsíci

    Sloupce měří pozornost, nikoliv kvalitu. Vyberte dílo na vrcholu a toto: uveďte jednu věc, která by mohla způsobit, že si obraz získá slávu mimo to, jak je vymalovaný.

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 3. října 2026

    Self-portrait — Vincent Van Gogh Část 2 · V kontextu

    O tomto uměleckém díle

    Self-portrait — Vincent Van Gogh

    A Window into Soulful Expression: Examining Vincent van Gogh’s “Self-Portrait”

    Vincent Willem van Gogh's "Self-Portrait," painted in 1887 during his Parisian sojourn, stands as a cornerstone of Post-Impressionist art and an enduring testament to the artist’s relentless pursuit of emotional honesty. Captured on canvas measuring 24 x 32 cm, this deceptively simple depiction transcends mere likeness; it embodies a profound exploration of inner turmoil and artistic ambition—a characteristic that cemented Van Gogh's place as one of history’s most influential figures.

    The Context of Parisian Experimentation

    Van Gogh arrived in Paris in November 1885 seeking refuge from the bleak landscapes of Holland and, crucially, hoping to find acceptance within the vibrant artistic community burgeoning at the time. Unlike his earlier work characterized by muted tones and meticulous detail, Paris offered him a chance to immerse himself in Impressionism’s revolutionary techniques—particularly its emphasis on capturing fleeting moments of light and color. However, Van Gogh wasn't merely adopting stylistic trends; he was actively rebelling against them, striving for a more visceral expression of feeling. The decision to produce numerous self-portraits during this period underscores this desire – it represented not just a practical necessity (due to the lack of suitable models) but also a deliberate strategy to wrestle with his own psychological state and push the boundaries of artistic representation.

    Style and Technique: A Calculated Retreat from Idealism

    The painting’s style is notable for its calculated simplicity, deliberately eschewing the opulent brushstrokes favored by Impressionists. Rather than striving for photographic accuracy, Van Gogh opted for a technique rooted in traditional oil paint application—a conscious choice intended to attract commissions and secure financial stability. Yet, this adherence to convention belied an inner revolution. The subdued palette dominated by soft blues and greens speaks volumes about Van Gogh’s mood – reflecting introspection and perhaps hinting at the anxieties that plagued him during this period. Most striking is the rapid brushwork employed in the background, creating a dynamic visual texture that contrasts sharply with the stillness of his gaze. These energetic strokes convey a sense of movement and vitality, mirroring the artist's internal struggle to find solace amidst creative fervor.

    Symbolism: Eyes That Speak Volumes

    The artist’s eyes dominate the composition, positioned centrally within the frame and directly confronting the viewer. This deliberate placement is laden with symbolic significance—they represent vulnerability, honesty, and an unwavering gaze upon one's own soul. The slight furrow of his brow suggests preoccupation and perhaps a hint of melancholy, mirroring the emotional complexities that characterized Van Gogh’s life. Furthermore, the inclusion of the bandaged ear – a poignant reminder of his infamous self-inflicted wound—adds another layer of psychological depth to the portrait. It serves as a visual manifestation of his mental instability and underscores the profound impact of trauma on artistic creativity.

    Emotional Resonance: Capturing Inner Turmoil

    Ultimately, “Self-Portrait” transcends mere visual representation; it achieves an unparalleled level of emotional resonance. The painting captures not just Van Gogh’s physical appearance but also his inner landscape—his anxieties, aspirations, and unwavering commitment to expressing himself authentically. It is a portrait that invites contemplation, prompting viewers to confront their own vulnerabilities and appreciate the transformative power of artistic expression. This remarkable piece continues to captivate audiences today, solidifying its status as an iconic symbol of artistic genius and enduring human emotion.

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 3. října 2026

    Self-portrait — Vincent Van Gogh Část 3 · O tomto díle

    Umělec a muzeum

    Autor

    Vincent Van Gogh

    Narozen(a) v Zundert, Nizozemsko

    Život namalovaný vášní: Vincent van Gogh

    Vincent Willem van Gogh, jméno synonymické pro zářivou barvu a syrové emoce, zůstává jednou z nejrozpoznatelnějších a nejoblíbenějších postav v dějinách umění. Narodil se 30. března 1853 v Zundert v Nizozemsku a jeho cesta od osudovaného mladíka hledajícího smysl života k uměleckému vizionáři je dojímavým příběhem oddanosti, boje a nakonec i nesmrtelného odkazu. Ačkoliv za svého života dosáhl jen malého komerčního úspěchu – před svou smrtí prodal pouze jeden obraz, The Red Vineyard (Červená vinice) – Van Goghův dopad na moderní umění je neúměrně velký, neboť připravil cestu expresionismu a ovlivnil nespočet následných umělců. Jeho příběh není jen o tahách štětcem a plátnech; je to svědectví o síle lidské výraznosti v tvář osudů.

    Raná léta a umělecké probuzení

    Van Goghův raný život byl poznamenán řadou nesplněných ambicí. Zkoušel se v různých profesích – jako obchodník s uměním, učitel, dokonce i misionář – než se ve svých 27 letech definitivně zasvětil malování. Tyto dřívější zkušenosti hluboce utvarily jeho svědomí a našly své otisk v jeho díle. Jeho počáteční práce, zachycující scény ze života vesnického lidu na venkově Belgie, odrážejí hlubokou empatii k pracující třídě a používají tlumenou paletu barev, která reflektuje jejich těžký život. Pod vlivem umělců jako Jean-François Millet se Van Gogh snažil zachytit důstojnost a odolnost těchto lidí prostřednictvím syrového realismu. Transformativním však okazał se jeho přesun do Paříže v roce 1886. Zde narazil na impresionismus a postimpresionismus, od kterých si osvojil techniky mistrů jako Monet, Renoir a Pissarro. Tato zkušenost rozšířila jeho umělecké obzory a vedla ho k experimentování s jasnějšími barvami a volnějšími tahy štětcem, přičemž si však zachoval specifickou emocionální intenzitu, která u mnoha jeho současníků chyběla. Klíčovou roli v tomto období sehrál jeho bratr Theo, obchodník s uměním, který mu poskytoval finanční podporu a sloužil jako zásadní spojnice s pařížským světem umění. Jejich rozsáhlá korespondence nabízí nepostradatelný pohled do Van Goghova uměleckého vývoje i osobních trápení.

    Jižní světlo a explozivní kreativita

    Ve snu o živopisnější krajině a pocitu obnovy se Van Gogh v roce 1888 přestěhoval do Arles na jihu Francie. Tento krok znamenal období intenzivní tvůrčí činnosti, charakterizované explozí barev a specifickou technikou impasta – nanášením husté vrstvy barvy přímo na plátno, čímž vznikla texturovaná plocha, která se zdá pulzovat energií. Právě zde vytvořil některá ze svých nejikoničtějších děl: Slunečnice, Noc v kavárně nebo Hvězdná noc. Intenzivní sluneční světlo Provence se zdálo zapálit jeho představivost a vedlo ho k zobrazení krajin a záložních motivů s nevídanou živostí. Touha po umělecké spolupráci ho přiměla pozvat do Arles Paula Gauguina s nadějí na založení utopické kolonie umělců. Jejich vztah se však ukázal jako nestabilní a vyvrcholil dramatickým konfliktem, který skončil Van Gogovým okurtováním vlastního ucha. Tato událost podtrhla křehkost jeho psychického stavu a znamenala začátek období hospitalizace a prohlubujících se psychických potíží.

    Pozdní léta a nesmrtelný odkaz

    Po svém zhroucení vstoupil Van Gogh dobrovolně do azylu v Saint-Rémy, kde pokračoval v plodném malování a zachycoval okolní krajinu s krásou i vnitřním neklidem. Díla jako Hvězdná noc, namalovaná právě v tomto období, jsou prosycena pocitem vesmírného úžasu a hluboké emocionální hloubky. Později se přestěhoval do Auvers-sur-Oise pod péči Dr. Paula Gacheta, ale jeho trápení přetrvávalo. 29. července 1890, ve věku 37 let, Van Gogh tragicky zemřel v důsledku střelného zranění způsobeného sebou samým. Přestože za svého života dosáhl jen minimálního uznání, jeho dílo začalo získávat posmrtnou slávu především díky neúnavnému úsilí jeho švagrové, Johanny van Gogh-Bonger, která zdědila jeho majetek a zasvětila se propagaci jeho umění. Dnes jsou Van Goghovy obrazy po celém světě oslavovány pro jejich emocionální intenzitu, inovativní techniky a nesmrtelnou krásu. Jeho odkaz sahá daleko za okraj plátna; stal se symbolem umělecké vášně, vytrvalosti tváří v tvář překážkám a síly umění vyjádřit ty nejhlubší lidské emoce.

    Klíčové vlivy a umělecký vývoj

    Raný realismus: Zobrazení vesnického života Jeana-Françoise Milleta ovlivnila Van Goghova raná díla.

    Impresionismus a postimpresionismus: Kontakt s Monetem, Renoirem, Pissarrem a dalšími v Paříži rozšířil jeho paletu i techniku.

    Japonské tisky: Van Gogh byl hluboce ovlivněn japonskými dřevoryty, které vášnivě sbíral. Jejich odvážná kompozice a ploché barevné plány zásadně ovlivnily jeho vlastní styl.

    Emocionální vyjádření: Nad vše ostatní se Van Gogh snažil skrze své umění vyjádřit emoce, přičemž upřednostňoval subjektivní prožitek před objektivní reprezentací. Tento důraz na emocionální intenzitu se stal definující vlastností jeho díla a připravil cestu expresionismu.

    Muzeum

    Kröller-Müller Museum

    Vystaveno v Otterlo, Nizozemsko

    Království Van Gogha a Skulptur: Kröller-Müllerův Muzeum v Srdci Hoge Veluwe

    Uvnitř rozlehlého Hoge Veluwe National Park, nedaleko města Otterlo v Nizozemsku, se nachází muzeum, které je pro milovníky umění celosvětově známé – Kröller-Müllerův Muzeum. Nejde jen o výstavu obrazů; je to cesta do srdce světa Vincenta van Gogha a do fascinujícího světa moderní skulptury. Muzeum vzniklo díky vizi Heleny Kröller-Müller, bohaté vdovy, která se rozhodla proměnit svůj dům v luxusní sídlo pro umění, a tak se stalo jedním z nejvzácnějších muzeí na světě.

    Srdcem muzea jsou bezesporu jeho rozsáhlá sbírka obrazů Vincenta van Gogha – druhá největší soukromá sbírka po rodině Van Gogh. Zde si můžete obdivovat téměř 90 obrazů, včetně ikonických děl jako "Slunečnicové pole", "Hvězdná noc" a "Autoportrét". Muzeum se pyšní nejen samotnými obrazy, ale i pečlivě vybraným kontextem, který umožňuje pochopit umělecké myšlenky a emoce malíře. Kromě Van Gogha zde naleznete také díla dalších významných moderních mistrů, jako jsou Claude Monet, Georges Seurat, Pablo Picasso a Piet Mondriaan – důkaz Heleny Kröller-Müllerovy vize, která se rozrostla o celou řadu uměleckých směrů.

    Architektura a Skulpturní Zahrada: Harmonická Spojení

    Samotná budova muzea je architektonickým dílem nizozemského architekta Henricha van de Velde, který se snažil vytvořit stavbu, která by byla v souladu s uměním, které zde bude vystavováno. Jeho návrh kombinuje prvky moderního minimalismu s prvky tradiční holandské architektury. Ale skutečnou hvězdou muzea je rozsáhlá skulpturní zahrada, která se postupem času stala jedním z největších v Evropě. Zahrnuje více než 160 soch od ikonických umělců, jako jsou Auguste Rodin, Henry Moore a Jean Dubuffet – díla, která se harmonicky prolínají s přírodou a vytvářejí unikátní atmosféru.

    Historie Muzea: Od Soukromé Sbírky k Veřejnému Prostranství

    Kröller-Müllerův Muzeum má bohatou historii. Začalo jako soukromá sbírka Heleny Kröller-Müller, která se stala jednou z největších sběratelek umění v Nizozemsku. Po její smrti byla její sbírka darována státu a muzeum bylo otevřeno veřejnosti v roce 1938. Muzeum prošlo několika rozšířeními a úpravami, aby se mohlo vypořádat s rostoucí kolekcí a poskytnout návštěvníkům co nejlepší zážitek. Dnes je Kröller-Müllerův Muzeum jedním z nejoblíbenějších muzeí v Nizozemsku a přitahuje každoročně stovky tisíc návštěvníků.

    Výstavy a Speciální Akce: Neustálá Nabídka Umění

    Kröller-Müllerův Muzeum pravidelně pořádá různé výstavy, které se zaměřují na specifické aspekty uměleckého světa. Mezi nejvýznamnější patří výstavy věnované Van Goghovu, modernímu umění a skulptuře. Muzeum také pořádá speciální akce, jako jsou koncerty, přednášky a workshopy, které přitahují široké publikum. V současnosti se muzeum pyšní výstavou "Between Worlds", která představuje díla belgického malíře Blinky Palermo, a další zajímavé výstavy.

    Unikátnost Muzea: Harmonická Spojení Umění a Přírody

    Kröller-Müllerův Muzeum je unikátní díky své kombinaci umění a přírody. Jeho umístění v Hoge Veluwe National Park, rozsáhlém národním parku s bohatou faunou a florou, vytváří jedinečný zážitek pro návštěvníky. Možnost obdivovat díla Van Gogha a dalších mistrů umění v prostředí přírody je nezapomenutelná. Muzeum nabízí nejen kulturní zážitek, ale i možnost relaxace a kontaktu s přírodou – ideální místo pro rodiny, páry i jednotlivce.

    Kde si přečíst více informací

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Self-portrait

    topimpressionists.com/cs/art/download/vincent-willem-van-gogh-self-portrait-D3VGK9-en/

    Jak citovat toto dílo

    MLA
    Gogh, Vincent Van. Self-portrait. 1887, Kröller-Müller Museum. https://topimpressionists.com/cs/art/vincent-willem-van-gogh-self-portrait-D3VGK9-en/
    APA
    Gogh, Vincent Van (1887). Self-portrait [Painting]. Kröller-Müller Museum. https://topimpressionists.com/cs/art/vincent-willem-van-gogh-self-portrait-D3VGK9-en/
    Chicago
    Vincent Van Gogh. Self-portrait. 1887. Kröller-Müller Museum. https://topimpressionists.com/cs/art/vincent-willem-van-gogh-self-portrait-D3VGK9-en/
    Harvard
    Gogh, Vincent Van (1887) Self-portrait. Kröller-Müller Museum. Available at: https://topimpressionists.com/cs/art/vincent-willem-van-gogh-self-portrait-D3VGK9-en/

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 3. října 2026

    Self-portrait — Vincent Van Gogh Část 4 · Umělec a muzeum

    Zaměřte se pozorně

    Self-portrait — Vincent Van Gogh

    Zaměřte se na detail

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: self-portrait, dutch painter, parisian art scene. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    4. Vraťte se k dílu Starry Night (New York, MoMA) (1889), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.
    5. Vincent Van Gogh bylo při vzniku tohoto díla ve věku přibližně 34. Co v něm vypadá jako práce umělce právě v této životní fázi?

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 3. října 2026

    Self-portrait — Vincent Van Gogh Část 5 · Detailní pohled

    Artový kvíz

    Self-portrait — Vincent Van Gogh

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. In what year was Vincent van Gogh’s ‘Self-Portrait’ painted?

      • A 1886
      • B 1887
      • C 1888

    2. 2. Why did Van Gogh paint numerous self-portraits during his time in Paris?

      • A Because he wanted to experiment with new artistic styles.
      • B Because he lacked the funds to hire models.
      • C Because he was inspired by Impressionist painters.

    3. 3. What dominant color palette characterizes Van Gogh’s ‘Self-Portrait’?

      • A Bright reds and yellows
      • B Deep blues and purples
      • C Soft greens and blues

    4. 4. The rapid paint strokes used in the background of 'Self-Portrait' contribute to what visual effect?

      • A A smooth, blended appearance.
      • B A sense of stillness and tranquility.
      • C A lively, dynamic quality.

    5. 5. What artistic movement was Van Gogh primarily associated with during his Parisian period?

      • A Cubism
      • B Renaissance
      • C Impressionism

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1B · 2A · 3C · 4C · 5B

    Ověřte jakoukoli odpověď v katalogovém záznamu tohoto obrazu

    Zdroj: TopImpressionists.com — datum přístupu: 3. října 2026

    Self-portrait — Vincent Van Gogh Část 6 · Artový kvíz

    Otázky a odpovědi

    Působí dílo "Self-portrait" celkově spíše světle, nebo tmavě?

    U díla „Self-portrait“ od Vincent Van Gogh je zaznamenána jasnost bright při luminanci Gentle Luminance.

    K jakému stylu patří „Self-portrait“?

    Umělecký směr, ke kterému patří dílo „Self-portrait“ od Vincent Van Gogh, je Post-Impressionist Expressionism. Tato klasifikace toto dílo umísťuje mezi související umělce a další umělecká díla.

    Kde mohu najít statistiky k dílu „Self-portrait“ od Vincent Van Gogh?

    Statistiky k dílu „Self-portrait“ od Vincent Van Gogh naleznete na stránce Statistiky tohoto díla: měsíční návštěvnost díla, návštěvnost děl daného umělce a rozpis nedávných návštěvníků podle zemí a jazyků.