Eilert Adelsteen Normann: Život zasvěcený norské krajině
- Nrozen: Bodø, Norsko (1848)
- Zemřel: Kristiania (Oslo), Norsko (1918)
Eilert Adelsteen Normann, později známý jednoduše jako Adelsteen Normann, byl norský malíř, který získal slávu díky svým hluboce působivým ztvárceníům norské krajiny, zejména její dramatických fjordů. Narodil se v roce 1848 v Bodø, v Norsku, a ačkoliv většina jeho umělecké dráhy byla spojena s Berlínem v Německu, jeho srdce neustále mířilo zpět do vlasti, kde hledal inspiraci a umělecké osvěžení pro svou tvorbu.
Raný život a umělecké vzdělání
Cesta Adelsteena Normanna k malířství nebyla přímočará. Počátečně se věnoval obchodnímu obchodu, avšak časem svou vášeň našel v umění. V letech 1869 až 1872 studoval na prestižní umělecké akademii v Düsseldorfu, instituci proslulé vlivnou „düüseldorffskou školou“ malířství. Toto náročné vzdělání zásadně formovalo jeho umělecký styl i celkový přístup k tvorbě. Své dovednosti dále precizoval také pod vedením estonského malíře Eugena Dückera, který mu pomohl dále prohloubit jeho technickou zdatnost.
Umělecký styl a námět
Tvůrčí dílo Adelsteena Normanna se téměř výhradně točí kolem krajiny, která v jeho obrazech neustále oslavuje majestátní norské fjords. Jeho kompozice jsou mistrovským hruchem přírodních sil, kde se hladina vody zrcadlí v nebeských výšinách, břehy jsou lemovány drobnými domky a loděmi, které zdají se být jen křehkými poselci v přítomnosti strmých, budoucích a nesmírně impozantních horských masivů. Aby dokázal zachytit tuto éterickou krásu, vyvinul si unikátní pointillistickou techniku; pomocí drobných teček barvy dokázal vytvořit světelné efekty, které s neuvěřitelnou precizností zachycují jemné nuance světla tančícího na hladině vody i na drsných skalních stěnách.
Jeho umělecký projev je hluboce zakořeněn v tehdejších estetických proudech, a proto je jeho tvorba často spojována s realismem, impresionismem i postimpresionismem, což odráží jeho neustálé hledání a dialog s nejvýznamnějšími uměleckými trendy své doby.
Vliv a odkaz
Dědictví Adelsteena Normanna se projevuje především skrze jeho zásadní roli v kariéře umělce, kterým byl Edvard Munch. Když Normann během výstavy v Kristianii (Oslo) objevil mimořádný talent, který měl Munch, pozval ho v roce 1892 do Berlína. Toto pozvání se ukázalo jako naprosto klíčové; vedlo k průlomové výstavě, která vyvolala naprostou senzaci a v konečném důsledku přispěla i k vzniku hnutí známého jako Berlínská Secese.
Kromě svého vlivu na spolupracovníky se Normann stal i vizionářem, který pomohl zpopularizovat norské fjords jako vyváženou turistickou destinaci. Jeho romantizované ztvárnění zachytilo veškerou krásu a majestátnost těchto krajin, čímž inspiroval cestovatele z celé Evropy k tomu, aby objevili skryté poklady severu. Jeho umění bylo široce prezentováno v nejvýznamnějších evropských metropolích, od Osla a Berlína přes Londýn a Vídeň až po Düsseldorf, Mnichov a Paříž. Mezinárodní uznání mu potvrdilo i prestižní příležitosti, jako byl Salon de Paris, kde v roce 1884 získal „honorar“ a v roce 1889 oceněn bronzovou medailí.
Jeho hluboká vazba k vlasti se projevila i v architektuře, konkrétně v roce 1891, kdy si pořídil a nechal postavit unikátní dům v tzv. „dračím stylu“ nedaleko Balestrandu v Norsku. Tato stavba, sestavená z předšívaných prvků z Trondheimu, se stala trvalým symbolem jeho neustálého spojení s rodnou zemí, kterou nikdy nezapomněl.
Pozdní roky a smrt
I když od roku 1883 žil v Německu, Normann se každého léta neúmyslně i vědomě vracel ke svým norským kořenům. Tato neustálá návratnost k domovinu byla pro jeho tvorbu nezbytná, neboť právě zde nacházel svou pravou inspiraci. Jeho životní cesta však byla přerušena tragédií světové pandemie španělské chřipky; Adelsteen Normann zemřel 26. prosince 1918 v Kristianii, dnešní Oslo. Dnes jsou jeho díla rozptýlena v prestižních galeriích po celém světě, od Bergenu přes Cincinnati a Kolín nad Rýnem až po Drážďany, Leeds, Liverpool a Stockholm. Skromným, ale významným památníkem jeho odtoku k umění zůstává galerie v jeho rodném městě Bodin v Norsku, která vystavuje třicet jeho významných děl.
