Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) (1847) je obraz, podle kterého je nejznámější Auguste Clésinger; nachází se v Musée d'Orsay, Paříž. Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) (1847) a Woman Bitten by a Snake (1847) doplňují trio nejoblíbenějších pláten. Náš katalog obsahuje 10 děl umělce Auguste Clésinger. Zde je 10 nejznámějších děl včetně roku vzniku, muzea a příběhu každého plátna.
Seřazeno podle našeho skóre popularity, které kombinuje počet vyhledávání, návštěv a objednávek u každého díla. Aktualizováno listopad 2026. Každý obraz na této stránce lze objednat jako ručně malovanou olejovou reprodukci na lněném plátně, nebo jako umělecký tisk vyrobený v požadovaném rozměru.
In the grand, gilded halls of the 1847 Paris Salon, few works ignited as much fervent debate and whispered scandal as Auguste Clésinger’s Woman Bitten by a Snake (*Femme piquée par un serpent*). This breathtaking marble masterpiece does not merely sit in stillness; it writhes with a visceral, almost cinematic energy that captures the viewer in a moment of sudden, sharp agony and profound ecstasy. The sculpture depicts a nude…
In the grand, gilded halls of the 1847 Paris Salon, few works ignited as much fervent debate and whispered scandal as Auguste Clésinger’s Woman Bitten by a Snake. This breathtaking marble masterpiece does not merely sit in stillness; it writhes with a visceral, almost cinematic energy that captures the viewer in a moment of sudden, sharp agony and profound ecstasy. The sculpture depicts a nude woman, her body contorted in…
Auguste Clésinger’s 1847 marble sculpture, *Woman Bitten by a Snake*, is far more than a depiction of a dramatic, even unsettling, scene. It’s a potent distillation of Neoclassical ideals colliding with the burgeoning currents of Realism and Romanticism, a work that ignited controversy upon its debut at the Paris Salon and continues to hold an undeniable allure. The sculpture captures a moment of exquisite torment – a reclining nude female…
To stand before the likeness of Madame Sabatier is to encounter a moment suspended in time—a breath held between classical grace and quiet introspection. This marble bust, executed by Auguste Clésinger, transcends mere portraiture; it is an embodiment of refined elegance. The subject’s countenance, captured with such meticulous attention, invites the viewer into a world of serene contemplation. One cannot help but feel the weight of history settling upon those…
Auguste Clésinger’s Angel of Grief: A Baroque Echo in Marble The sculpture “Angel of Grief,” created by Auguste Clésinger in 1850, stands as a poignant testament to the artist's mastery of Baroque aesthetics translated into Neo-classical form. Commissioned for the tomb of Euterpe, the muse of music, Frédéric Chopin’s beloved wife, this monumental marble piece embodies profound sorrow and spiritual contemplation—themes deeply rooted in the artistic sensibilities of its time.…
Pan ist in der griechischen Mythologie der Gott der Hirten. Er ist ein Mischwesen, mit dem Oberkörper eines Menschen und dem Unterkörper eines Widders oder eines Ziegenbocks. Immer wieder findet man Darstellungen Pans in der Kunst. Im christlichen Mittelalter wurde er aufgrund seiner Attribute der Bocksfüße und Kopfhörner dämonisiert und somit häufig als Teufel dargestellt. Die hier abgebildete Figur eines Pans mit brauner Patina ist aus Bronze gegossen und stammt…
Čtyři témata, která se na těchto plátnech nejčastěji objevují, každé s jedním z jejich nejoblíbenějších příkladů.
7 muzea, v nichž je umístěno nejvíce obrazů z této stránky.
| Muzeum | Město | Díla autora Auguste Clésinger | Obrazy z tohoto seznamu |
|---|---|---|---|
 Musée d'Orsay |
Paříž | 4 | Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent), Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent), Woman Bitten by a Snake |
 Saint-Sulpice |
Paříž | 1 | Angel of Grief |
 Los Angeles County Museum of Art |
Los Angeles | 1 | Mounted Herdsmen and Bulls in the Roman Countryside |
 Musée de Picardie |
Amiens | 1 | Leda and the Swan |
 Germanisches Nationalmuseum |
Norimberk | 1 | Sitzender Pan |
 Église de la Madeleine |
Bésonçon | 1 | Entombment |
 Museum Celda de Frédéric Chopin y George Sand |
Valldemossa | 1 | Chopin |
In the grand, gilded halls of the 1847 Paris Salon, few works ignited as much fervent debate and whispered scandal as Auguste Clésinger’s Woman Bitten by a Snake…
Auguste Clésinger’s Angel of Grief: A Baroque Echo in Marble The sculpture “Angel of Grief,” created by Auguste Clésinger in 1850, stands as a poignant testament to the…
Pan ist in der griechischen Mythologie der Gott der Hirten. Er ist ein Mischwesen, mit dem Oberkörper eines Menschen und dem Unterkörper eines Widders oder eines Ziegenbocks. Immer…
Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) (1847), Musée d'Orsay, Paříž. Následují Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) (1847) a Woman Bitten by a Snake (1847).
Auguste Clésinger, narozen 1814, měl 33 let: dílo Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) pochází z roku 1847.
Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent), Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent), Woman Bitten by a Snake, Madame Sabatier, Angel of Grief, Mounted Herdsmen and Bulls in the Roman Countryside, Leda and the Swan, Sitzender Pan, Entombment a Chopin. U každého plátna v uvedeném žebříčku je uveden rok jeho vzniku a muzeum, ve kterém se nachází.
V našem katalogu je 10 děl umělce Auguste Clésinger, datovaných od 1847 do 1878.
Většinou v Musée d'Orsay (Paříž), Saint-Sulpice (Paříž) a Los Angeles County Museum of Art (Los Angeles); výše uvedený seznam obsahuje názvy jednotlivých muzeí a jejich pláten.
V období 1840s, které tvoří 4 z 10 děl na této stránce, mezi nimi i Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent).
Nejstarší plátno se zde datuje do Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) (1847); nejnovější je z Sitzender Pan (1878).
Sculpture (3) a Classical art (2) napříč 10 díly na této stránce.
Marble, použito u 3 z 10 děl na této stránce.
Muzeum Musée d'Orsay, Paříž se vlastní 4 děl z této stránky, mezi nimiž jsou i Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent), Woman Bitten by a Snake (Femme piquée par un serpent) a Woman Bitten by a Snake.
Ano. Každý obraz na této stránce lze objednat z jeho vlastní stránky jako ručně malovanou olejovou reprodukci nebo jako umělecký tisk v požadovaném rozměru.
Příběh umělce, kterým byl Auguste Clésinger, je neoddělitelnou součástí zlatého věku francouzského sochařství devatenáctého století. Jeho cesta do světa umění nezačala v akademických ateliérech, ale v rodinném prostředí, kde mu první základy řemesla vdechoval otec, sochař Georges-Philippe Clésinger. Tato raná výchova mu zaszczepila hluboké porozumění sochařským technikím i estetice, které mu později umožnilo pracovat s materiálem s neuvěřitelnou lehkostí a precizností.
Umělecký styl Clésingera prošel fascinujícím vývojem, který odrážel dynamické změny jeho doby. Ačkoliv jeho dílo vyvrcholilo v období, kdy se klasické ideály střetávaly s novými vlnami, jeho styl se vyvíjel od přísných principů neoklasicismu směrem k hlubšímu a syrovějšímu realismu a emocionálnímu romantismu. Clésinger dokázal mistrovsky propojit technickou přesnost s emocionální intenzitou, čímž svým dílům vdechoval nečekanou životnost a psychologickou hloubku.
Mezi jeho nejvýraznějšími úspěchy patří díla, která v době svého vzniku otřásla veřejným míněním. Socha Woman Bitten by a Serpent (1847) vyvolala v Paříži obrovský skandál díky svému dramatickému realismu a erotickému podtextu; byla vytvořena z živého odlitku Apollonie Sabatier. Tato krásná žena se stala nejen jeho modelem, ale i inspirací pro další významné dílo, Madame Sabatier (1847), mramorový portrét, který ugruntoval jeho pověst mistra zachycujícího krásu a smyslnost. Jeho schopnost pracovat s formou se projevila i v hluboce lidských a tragických tématách, jako je Angel of Grief, socha ztělesňující barokní drama a hluboký patos.
Clésingerův život byl úzce spleten s intelektuální elitou své doby. Jeho vztah k Apollonie Sabatier, významné salonnière a muzejní muzeální postavičce, ho vnesl do nejlepších uměleckých a literárních kruhů, včetně těch, kde působil Charles Baudelaire. Později, manželstvím s Solange Dudevant, dcerou slavné George Sand, se stal součástí nejvýznamnější literární společnosti. Tato blízkost s intelektuálními velikány mu dodala hloubku, kterou lze vidět i v jeho portrétech významných postav, jako byli Rachel Félix nebo Théophile Gautier.
Jeho odkaz zůstává živý v muzeích jako Musée d’Orsay, kde jeho díla stále fascinují svou technickou dokonalostí a schopností vyvolat silné emoce. Clésinger, který byl za své zásluhy vyznamenán Křížem řádu Čestného řádu (Légion d'honneur), byl symbolem přechodové éry, která dokázala spojit klasickou eleganci s novou, lidskou pravdivostí. Zemřel 5. ledna 1883 v Paříži a je pohřben na slavném hřbitově Père Lachaise, kde jeho monumentální díla, jako je například Chopinův funerární monument, stále připomínají jeho nesmrtelný vliv na světové umění.
Narození: 22. října 1814 v Besançon, Francie.
Auguste Clésinger vyrostl v umělecké rodině; jeho otec, Georges-Philippe Clésinger, byl sochař, který poskytl Augustovi jeho první základní výcvik. Tato raná zkušenost mu vštěpila hluboké povědomí o sochařských technikách a estetice, které se staly základním kamenem jeho pozdější tvorby.
Auguste Clésinger prošel fascinujícím uměleckým vývojem během celého 19. století. Jeho tvorba začínala v rámci neoklasických principů, jež kladly důraz na harmonii a ideál, avšak postupem času do jeho díel začaly vtékat živé prvky realismu i temnější, hlubší tóny romantismu. Autor s neuvěřitelnou zručností dokázal propojit technickou preciznost s hlubokou emocionální intenzitou, která v jeho dílech pulzuje životem. Jeho sochy často vyprávějí dramatické příběhy a představují zmysluplné postavy, které jsou důkazem naprostého mistrovství v ovládání anatomie a čisté formy.
Auguste Clésinger zanechal po sobě dědictví, které v sobě spojuje technickou dokonalost s hlubokým emocionálním nábojem. Mezi jeho nejvýraznější díla patří Žena kousnutá hadem (1847), která způsobila v Paříži nesmírný skandál díky svému dramatickému realismu a erotickým podtónům; dílo bylo vytvořeno na základě odlitků z živého modelu Apollonie Sabatier. Tato fascinující postava se stala i inspirací pro další významné dílo, Madame Sabatier (1847), což je mramorový portrét, který dále ugruntoval Clésingerovu pověst umělce schopného zachytit čistou krásu a smyslnost.
Když se pak odešel vyhnout slavný skladatel Frédéric Chopin, byl Clésinger požádán o vytvoření pamětníku, který dnes v hřbitově Père Lachaise představuje Chopinův funerární monument (1850) – bílý mramorový pomník sloužící jako dojmový a hluboce emotivní tribute hudebníkovi. Další nepochopitelnou silou jeho tvorby je Anděl žalosti, hluboce dojmová sculptura, která v sobě dokonale ztělesňuje barokní drama a patos. Kromě těchto ikonických děl se Clésinger věnoval i portrétní tvorbě významných osobností, jako byli Rachel Félix či Théophile Gautier, a vytvořil také slavnou sochu představující Louise z Savoj.
Jego umělecká cesta byla hluboce zakořeněna v rodinné tradici, neboť právě jeho otec, Georges-Philippe Clésinger, mu položil ty první, zásadní základy uměleckého vzdělání. Tato blízkost s otcem mu umožnila pochopit podstatu řemesla již v raném věku.
Když se však jeho jméno začalo objevovat v nejvyšších kruzích, jeho svět se rozšířil díky fascinujícímu spojení s Apollonie Sabatier. Tato slavná salonnière a milenka několika významných umělců, včetně Charlese Baudelaire, ho vystavila působení intelektuálních a estetických elit své doby.
Další důležitou vrstvou jeho života byl rok 1847, kdy se oženil za Solange Dudevant, dceru slavné George Sand. Tento svazek ho ještě hlouběji propojal s literární společností, čímž se jeho umění stalo součástí širšího kulturního dialogu éry.
Dílo, které vytvořil Auguste Clésinger, je zrcadlem uměleckých proudů 19. století ve Francii, kde mistr dokázal vybudovat fascinující most mezi neoklasicismem a tehdy čerstvě se rodícími tendencemi realismu. Jeho umění není jen statickým výjevem, ale živým dialogem mezi tradicí a novou érou.
Za svůj mimořádný přínos k národní kultuře získal v roce 1849 Kříž řádu čestného legionu, kterým byl v roce 1864 povyšen na důstojníka. Toto uznání potvrzuje jeho postavení v hierarchii tehdejšího uměleckého světa.
Jeho sochy jsou i dnes předmětem obdivu, a to především díky jejich technické preciznosti, emocionální hloubce a dramatickému působení, které dokáže zachytit diváka v jeho nejčistší podobě. Tyto fascinující díla jsou dnes vystavena v nejvýznamnějších muzeích, jako je například Musée d’Orsay.
Smrt: Auguste Clésinger zemřel 5. ledna 1883 v Paříži a je pohřben na slavném hřbitově Père Lachaise.
