Giclée nebo plátěný tisk muzeální kvality s rychlou výrobou a širokou nabídkou povrchových úprav. ( Koupit ručně malovaný obraz
Přepnout na digitální obraz)
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Zadejte šířku a výšku, které potřebujete pro váš rám nebo stěnu. Tisk lze pouze oříznout, nikdy však nelze zvětšit obraz nad jeho původní rozměr, proto při výběru jiného formátu dochází ke ztrátě části obrazu. Před samotným tiskem vám zašleme digitální náhled k schválení. Obraz zobrazený na této stránce nenabízí skutečný výřez — ten uvidíte pouze v náhledu.
Celosvětové doručení () do 2 týdnů namísto standardních 4/5 týdnů. (5 listopad)
Der Tod der Kleopatra
Rozměry reprodukce
In the grand tradition of nineteenth-century Academic Art, Hans Makart’s “Der Tod der Kleopatra” stands as more than a mere historical reconstruction; it is a visceral, immersive experience that captures the very essence of tragedy and opulence. Completed in 1875, this monumental oil on canvas invites the viewer into a private, somber moment of transition. The scene centers upon the legendary Cleopatra VII Philopator, depicted lying supine upon a lavish bed draped in heavy, crimson velvet. Makart employs a masterful use of dramatic lighting, casting a singular, focused spotlight upon her face to heighten the emotional intensity of her final moments. This chiaroscuro effect creates a profound sense of intimacy and vulnerability, drawing the eye toward the pale, serene features of the fallen queen amidst a sea of deep, blood-red tones.
The atmosphere of the painting is one of decadent decay, where royal splendor meets the inevitability of death. Surrounding the central figure are the opulent remnants of a lost empire: ornate vases overflowing with wilting flowers and richly embroidered cushions that speak to a life of unparalleled luxury. Adding an enigmatic layer to the composition, two cats inhabit the chamber—one perched delicately near Cleopatra’s head, acting as a silent, watchful witness to the unfolding drama. This careful arrangement of objects serves as a poignant memento mori, reminding us that even the most magnificent earthly treasures are subject to the passage of time.
To behold this work is to witness the pinnacle of Makartstil, the signature style of the Austrian master. Makart’s technique is characterized by a breathtaking luminosity, achieved through the meticulous layering of glazes that allows light to penetrate the surface of the paint. This method brings an extraordinary depth to the dominant crimson palette, making the velvet drapery appear almost palpable to the touch. His training under Karl Theodor von Piloty in Munich instilled in him a rigorous attention to texture; one can almost feel the softness of the feline fur and the heavy weight of the embroidered fabrics.
For the discerning collector or interior designer, this painting offers an unparalleled sense of drama and prestige. The way Makart renders light and shadow creates a sculptural quality that commands any space it inhabits. Whether placed in a grand gallery or a sophisticated private study, the painting’s ability to anchor a room with its rich, saturated hues and complex textures makes it a centerpiece of profound aesthetic value. It is a work that does not merely decorate a wall but transforms the very character of an environment, infusing it with historical weight and artistic soul.
Beyond its technical brilliance, “Der Tod der Kleopatra” serves as a window into the cultural psyche of the Austro-Hungarian Empire. During this era, there was a profound fascination with antiquity and a romanticized yearning for the idealized beauty of the past. Makart taps into this collective nostalgia, presenting Cleopatra not just as a political figure, but as an icon of tragic grace. The necklace adorning her neck serves as a potent symbol of her immense wealth and status, even as it rests upon a body surrendered to fate.
The painting captures the tension between the eternal nature of art and the fleeting nature of life. By blending historical narrative with such intense sensory detail, Makart ensures that the viewer is not just observing a scene from history, but feeling the weight of its tragedy. For those seeking a high-quality reproduction, this piece offers an opportunity to possess a fragment of nineteenth-century grandeur—a timeless masterpiece that continues to evoke wonder, melancholy, and awe in all who encounter it.
V díle „Der Tod der Kleopatra“ od Hans Makart se setkává směr Makartstil s érou – 19. století.
Dílo „Der Tod der Kleopatra“ od Hans Makart si můžete prohlédnout v podobě diaporamy na stránce Slideshow.
Hans Makart pro dílo „Der Tod der Kleopatra“ použil/a techniku Oil On Canvas. Tato technika definuje materiální podstatu originálního díla.
Hans Makart, jméno spojené s vrcholem vídeňské kultury 19. století, byl umělec, jehož tvorba ztělesňovala opulentnost, barvitost a teatrální dramatičnost. Narodil se v Salzburgu roku 1840 do rodiny s vazbami na habsburský dvůr a od útlého věku projevoval talent pro malířství. Jeho umělecká cesta však nebyla vždy snadná; počáteční studia na Vídeňské akademii výtvarných umění skončila neúspěchem kvůli jeho slabostem v kresbě. Přesto, s vášní pro barvu a dekorativnost, se Makart vydal cestou, která ho dovedla k vytvoření zcela unikátního stylu, který ovlivnil celé generace umělců.
Klíčovým momentem v jeho formování bylo studium u Karla Theodora von Pilotyho v Mnichově. Zde se naučil techniky a kompozice, které později obohatil o vlastní osobitý styl. Dále cestoval do Londýna, Paříže a Říma, kde nasával inspiraci z evropského umění a zdokonaloval své řemeslo. Tyto cesty ho ovlivnily nejen v technickém smyslu, ale i v jeho estetických preferencích – Makart se začal orientovat na bohaté barvy, opulentní dekorace a dramatické kompozice.
Z jeho tvorby se vyvinul charakteristický styl známý jako "Makartstil". Tento styl se vyznačoval bohatou ornamentálností, sytými barvami a teatrální atmosférou. Byl to výrazný odklon od tradiční akademické malby a ztělesňoval ducha doby – období rozkvětu Vídeňské Ringstrasse, kdy město procházelo bouřlivým vývojem a hledalo nové formy uměleckého vyjádření. Makartstil se stal synonymem pro luxus, eleganci a okázalost, a rychle si získal oblibu u vídeňské aristokracie i buržoazie.
Mezi jeho rané práce patří Lavoisier ve vězení, která již naznačovala jeho cit pro barvu, zatímco Rytíř a vodní nymfy demonstrovala jeho dekorativní talent. S obrazy jako Moderní Amoretti a Mor v Florencii si Makart získal uznání jako jeden z předních umělců své doby. Nákup obrazu Romeo a Julie rakouským císařem pro Vídeňské muzeum upevnil jeho pověst a zařadil ho mezi nejuznávanější malíře.
Makartovo dílo bylo ovlivněno řadou zdrojů. Inspiraci nacházel u Karla Theodora von Pilotyho, evropských uměleckých směrů včetně Symbolismu a Art Nouveau, a mistrů jako byl Peter Paul Rubens. Jeho luxusní ateliér ve Vídni se stal centrem společenského života, kam zavítala vídeňská smetánka – šlechta, politici, umělci i spisovatelé. Atmosféra jeho salonů byla jedinečná a přispívala k jeho pověsti jako jednoho z nejvýznamnějších osobností vídeňské kultury.
Jedním z vrcholů Makartovy kariéry byla organizace slavnostního průvodu, který se konal v roce 1879 u příležitosti stříbrné svatby císařského páru Františka Josefa a Alžběty. Tento okázalý ceremoniál, známý jako "Makartova Paráda", byl skutečným uměleckým dílem – Makart navrhl kostýmy pro stovky účastníků, kteří se představili v historických róbách. Průvod se stal ikonickým momentem vídeňské historie a ukázal Makartův talent pro design a organizaci velkých společenských událostí.
Hans Makart zemřel předčasně v roce 1884 ve věku pouhých čtyřiceti čtyř let. Přesto jeho dílo zanechalo hlubokou stopu na vídeňské umění a kultuře. Jeho styl ovlivnil generace malířů, zejména Gustava Klimta, který se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů Vídeňské secese. Makartova tvorba je dodnes ceněna pro svou barvitost, dekorativnost a schopnost vytvářet nezapomenutelnou atmosféru. I když jeho historické obrazy mohou být kritizovány za nedostatek přesnosti, jeho vliv na vývoj moderního umění je nepopiratelný.
Dnes jsou Makartova díla vystavována v mnoha významných muzeích a galeriích po celém světě. Jeho jméno zůstává symbolem opulentní vídeňské kultury 19. století, umění plného barvy, dramatu a elegance.
1840 - 1884 , Rakousko