Eva Dugan

Robert Priseman: Život v provokativním umění

Robert Priseman (narodil se 1965) je britský umělec, sběratel, spisovatel, kurátor a vydavatel, který žije a tvoří v Essexu v Anglii. Jeho tvůrčí cesta je protkána rozmanitými uměleckými aktivitami, které propojuje neustálé zkoumální zaměření na náročné socio-politické tématy a hluboké odhodlání podpořit dialog v rámci současné umělecké scény.

Raná léta a umělecké počátky

Prisemanovy akademické základy byly upevněny na University of Essex, kde studoval estetiku a teorii umění pod vedením vlivného profesora Michaela Podra. Toto teoretické zakotvení hluboce ovlivnilo jeho umělecký přístup. Svoji profesionální dráhu zahájil jako grafický návrhář knih pro nakladatelství Longman Publishers (1989–1992), přičemž v tomto období zároveň zdokonaloval své schopnosti olejového portrétního malíře. V této éře vytvořil portréty významných postav, mezi něž patří Dalajláma, Phil Collins, Jeremy Paxman či kardinál Basil Hume. Tato raná díla jsou dnes součástí prestižních sbírek, jako je Royal Collection v Windsoru nebo Corpus Christi College v Cambridge.

Změna směru k tematickému zkoumání

V roce 2004 prošel Priseman zásadní uměleckou transformací, kdy opustil portrétní malbu, aby se vydal cestou tematických cyklů navržených k vyvolávání myšlenek a zapojení diváků do kritické diskuse. Tento moment znamenal začátek jeho nejslavnější tvorby, která je charakteristická neúprosným zkoumáním obtížných a citlivých témat.

Hlavní série a umělecká témata

• Nemocniční malby (The Hospital Paintings): Rané průzkumy institucionálních prostor a jejich psychologického dopadu na jedince.
• Subterraneans: Investigace skrytých světů a marginalizovaných komunit.
• Interiéry Francise Bacona (The Francis Bacon Interiors): Hluboce osobní série zachycující pařížský hotelový pokoj, kde se odehrál sebevražda Baconova milence George Dyera, nemocniční pokoj, ve kterém Bacon zemřel, a jeho vlastní ateliéry – dojímavé zkoumání smutku, ztráty a samotného procesu tvůrčí existence.
• Žádná lidská cesta k zabití (No Human Way to Kill): Pravděpodobně nejvýraznější Prisemanovo dílo, které představuje pět metod poprav v USA (poprava viscem, poplachová četa, plynová komora, smrtelná injekce a elektrický proud) spolu s rytinami detailizujícími jiné globální praxe. Práce argumentuje, že poprava je společensky konstruovaný akt.
• Troubles: Silná reflexe konfliktu v Severním Irsku.
• Nacistické plynové komory: Nebandenující konfrontace s hrůzami holocaustu.

Obrana současného britského malířství

Prisemanovo nasazení přesahuje hranice jeho vlastní umělecké praxe. V roce provedl spolu se soudruhem Simonem Carterem založení platformy Contemporary British Painting, která je věnována propagaci a kontextualizaci současných malířských praktik v Británii prostřednictvím výstav, přednášek, publikací a umělecké ceny. Rovněž založil projekt „east contemporary art“ na University Campus Suffolk.

Sběratelství a filantropie

Priseman je vášnivým sběratelem britské malby; vlastní „Priseman Seabrook Collection of 21st Century British Painting“, která měla svou premiéru v Huddersfield Art Gallery v roce 2014. V roce 2013 také štědře daroval Falmouth Art Gallery „The Robert Priseman Gift“ – sbírku dvaceti obrazů od současných britských umělců.

Akademické a profesní uznání

Prisemanův přínos byl oceněn několika akademickými jmenováním: členem Human Rights Centre na University of Essex (2010), hostujícím profesorem krásných umění na Department of Art and Humanities, University Campus Suffolk (2015) a hostujícím výzkumným kolegou na University of Leeds (2017).

Odkaz a historický význam

S více než 200 díly uloženými v významných mezinárodních sbírkách – včetně V&A, Museum der Moderne Salzburg, Art Gallery of New South Wales, Musée de Louvain la Neuve a National Galleries of Scotland – si Robert Priseman vybudoval postavení významného hlasu současného britského umění. Jeho odvaha čelit těžkým tématům, v kombinaci s oddaností podpoře ostatních umělců a kultivování kritického dialogu, zaručuje jeho trvalý dopad na celé umělecké prostředí.