Joseph Plaskett

Raný život a umělecké vzdělání

Joseph Plaskett se narodil 12. července 1918 v New Westminster v Britské Kolumbii jako syn anglikánského duchovního. Jeho raná cesta byla od ateliéru velmi vzdálená. Původně se věnoval studiu historie, disciplíně, která ho vedla k šestileté profesi učitele. Toto období formální výuky bylo pouze odklonem předtím, než se v roce 1944 objevil jeho skutečný zájem. Do světa umění neupadl náhodou; aktivně vyhledával technické základy nezbytné k tomu, aby svůj pozdní zájem proměnil v profesionální praxi.

Jeho formální výcvik začal na Emily Carr University of Art and Design. Nebylo to však osamělé hledání. Pokračoval na Banff School of Fine Arts, kde jeho rozvoj formoval přítomnost A.Y. Jacksona. Studium pod vedením takové postavy mu poskytlo technickou preciznost, která později definovala jeho tvorbu. Již v roce 1945 se plně stal členem B.C. Society of Artists, což signalizovalo jeho transformaci z učitele historie na tvůrce vizuálního umění.

Studia v Severní Americe a Evropě

Technický rozvoj Josepha Plasketta byl formován sérií záměrných, vysokolevelních akademických studií na dvou kontinentech. V roce 1946 mu Lawren Harris udělil první stipendium Emily Carr, což byl zásadní krok, který mu usnadnil přechod ke studiu ve Spojených státech. Tento krok ho vedl na San Francisco School of Art, kde jeho formální výcvik vystoupil nad základní základy položené v Kanadě. Do roku 1947 se jeho pozornost přesunula k vlivným pedagogickým centrům, jako byla New York a Provincetown, kde studoval pod vedením Hans Hofmann. Toto období bylo klíčové pro prohloubení jeho porozumění formě a prostoru, než svou pozornost obrátil k evropské tradici.

Stěhování do Evropy znamenalo definitivní zlom v jeho profesní dráze. Mezi lety 1949 a 1951 studoval v Paříži pod vedením Fernand Léger, což byla éra, která se shodovala s jeho pozdějším odchodem od abstrakce. Jeho technické repertoár se dále rozšířil v roce 1953, kdy se v Paříži věnoval tiskovému leptání a hravému rytíru pod vedením Stanley William Hayter, což mu umožnilo kanadské vládní zahraniční stipendium. Po tomto náročném výcviku v oblasti grafiky následovalo období studií ve Slade School v Londýně od roku 1951 do roku 1952, financované stipendium z British Arts Council. Tyto studijní roky mu poskytly strukturální disciplínu, která bude definovat jeho pozdější tvorbu.

Život a tvorba v Paříži

Paříž se stala rozhodujícím prostředím pro vyzrálou uměleckou identitu, kterou definoval Joseph Plaskett. Po letech studia pod vedením nejrůznějších učitelů učinil zásadní krok a vzdal se abstrakce ve prospěch přímějšího kontaktu s fyzickým světem. Tento obrat ho vedl k zaměření na slohové studie malované olejem. Usadil se ve čtvrti Marais, místě, které mu poskytlo vizuální podstatu pro jeho neustálý umělecký rozvoj. Do roku 1957 si ve městě zřídil vlastní studio, což znamenalo jeho trvalé spojenou s evropským životním stylem, který tak dlouho ovlivňoval jeho vnímání reality.

Jeho přítomnost v Marais nebyla pouze profesní záležitostí; byla hluboce zapletena do místní tkáně. Společně s Davidem Hillem se pustil do rekonstrukce opuštěného domu v této čtvrti a proměnil jej v prostor, který odrážel historii celého okolí. Toto prostředí zásadně ovlivnilo jeho tvorbu v pozdějších letech. Zatímco jeho olejomalby zachycovaly okamžitou přítomnost předmětů, jeho díla vytvořená pastely získávala zcela jiný charakter, často popisovaný jako romantizovaný impresionismus. V této čtvrti zůstal bydlet až do roku 2000 a po celá desetiletí udržoval neustálé spojení s estetickými tradicemi Paříže.

Technika a umělecký styl

Technický repertoár Josepha Plasketta byl definován rozhodným odklonem od abstrakce ve prospěch romantizovaného impresionismu. Svou nejvýraznější uměleckou výchylku našel v zastřežených\) nežných\) zátiších a květinových motivech, kde využíval olejové barvy a pastely k zachycení okamžité přítomnosti svého okolí. Jeho pařížská tvorba byla obzvláště plodná v médium pastelu, v němž vyvinul specifickou citlivost pro světlo a tvar, která se stala základním pilířem jeho zralého období.

Umělecká nadvláda Josepha Plasketta nad linií a texturou však sahala daleko za hranice pouhého štětce. Ovládl tlačení i rytinu, techniky vyžadující přísný a disciplinovaný přístup k kompozici. Tato všestrannost mu umožnila plynule přecházet mezi fluidními, atmosférickými kvalitami svých pastelů a precizními, strukturálními nároky grafiky. Jeho tvorba nebyla ohraničena jediným postupem; pohyboval se mezi spontánní povahou kresby a kontrolovaným, promyšleným nanášením olejových barev.

Profesní role a členství

Plaskettova kariéra byla definována jeho hlubokým zapojením do institucionálního života a líderským působením v rámci kanadské scény výtvarného umění. V roce 1945 se stal členem Společnosti umělců Britské Kolumbie, což znamenalo jeho brzkou integraci do profesionální komunity. Jeho administrativní schopnosti a umění vedení byly uznány, když v letech 1947 až 1949 působil jako ředitel školy umění v Winnipeg. Toto období jeho líderské činnosti připadlo na formativní éru pro kanadské umělecké vzdělávání.

Jeho postavení v národním uměleckém panoramatě bylo dále upevněno členstvím v několika prestižních organizacích. Patřil mezi členy Kanadské skupiny malířů a zastával významnou pozici v Královské kanadské akademii umění. Tato která spojení ho umístila přímo do středu oficiálních uměleckých struktur země. Jeho profesní status byl definitivně potvrzen v roce 2000, kdy byl za svůj zásadní přínos do oblasti výtvarného umění jmenován důstojníkem řádu Kanady.

Poslední roky a odchod

Rok 2000 znamenal pro Joseph Plaskett zásadní životní zvrat. Za svůj dlouholetý a významný přínos ve výtvarném umění byl pověřen titulem důstojníka řádu Kanady, což představovalo nejvyšší uznání jeho celoživotní tvorby. Po tomto prestižním ocenění opustil pulzující městské prostředí Paříže a vydal se do klidu, který nabízí anglický venkov, kde si usídlil v hrabšatství Suffolk v Anglii.

Své poslední roky strávil v tichu a míru svého venkovského sídla nazvaného The Cedars. I v této klidné fázi zůstal součástí umělecké komunity, dokud jeho zdraví nezačalo vyčísat v důsledku demence. Joseph Plaskett zemřel 21. září 2014 ve věku 96 let. Jeho odchod tak uzavřel éru neuvěřitelné tvůrčí cesty, která zahrnovala více než sedm desetiletí neúnavného a vášnivého malování.

Odkaz a nadace Joseph Plaskett

Plaskettův vliv se vymyká hranicím jeho vlastních pláten a prostupuje skrze institucionální podporu, kterou pro ostatní založil. V roce 2004 založil nadaci Joseph Plaskett, jejímž cílem je poskytovat stipendia kanadským umělcům. Tato iniciativa byla přímou reakcí na příležitosti, které on sám získal během své kariéry, konkrétně na stipendium Emily Carr, které mu umožnilo studium ve Spojených státech. Jeho oddanost budoucí generaci malířů zůstává hmatatelnou součástí kanadské umělecké scény.

Nejdůležitějším výsledkem této nadace je Ceny Joseph Plaskett v oblasti malby. Tato každodenní kanadská umělecká cena, známá také jako The Plaskett, poskytuje částku 65 000 dolarů čerstvým nebo současným kanadským studentům magisterského studia (MFA) se specializací na malbu. Cena je koncipována tak, aby podpořila pokročilé studenty v jejich snahu o cestování a umělecký rozvoj v Evropě, což zrcadlí vzdělávací cestu, kterou prošel i samotný Plaskett. Působí jako významný finanční katalyzátor pro mladé talenty.

Jeho jméno je však spojeno i s konkrétními místy v jeho rodném městě. Galerie Plaskett v divadle Massey v New Westminster byla pojmenována na jeho počest, čímž je zajištěna viditelnost jeho pouta s Britskou Kolumbií. Jeho odkaz se však nenachází pouze v muzeálních sbírkách, ale především v kontinuální finanční a strukturální podpoře, kterou zanechal kanadské malířské komunitě.

Kde dnes spatřížit jeho díla

Plaskettova přítomnost v kanadských institucionálních sbírkách je značná a geograficky velmi rozsáhlá. Jeho obrazy jsou zastoupeny v Národní galerii Kanady a v Umělecké galerii Ontaria, což zaručuje, že jeho vizuální jazyk zůstává trvalou součástí národního uměleckého kanonu. Na západě Kanady jeho tvorbu reprezentuje Umělecká galerie ve Vancouveru a Umělecká galerie Greater Victoria. Tyto sbírky svědčí o šíři jeho vlivu, který sahá přes všechna hlavní urbanistická centra země.

Rozsah jeho institucionální stopy se však neomezuje pouze na velkoměsta, ale sahá až k raným stepím a do oblastí Maritimes. Kolekcionáři i odborníci mohou jeho díla najít v Umělecké galerii v Winipegu a v Muzeu Glenbow. Navíc je jeho tvorba součástí sbírky v Umělecké galerii Beaverbrook. Právě tyto konkrétní lokality poskytují nezbytný kontext pro pochopení jeho fascinujícího vývoje – od rané abstrakce až po romantizovaný impresionismus jeho pozdějších let.